40 let od Černobylu: jaké knihy si můžete o havárii přečíst?

Stavba čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Černobylu byla dokončena v prosinci 1983. Pozoruhodné je, že výroba elektřiny začala už 20. prosince. Obvykle se totiž ještě asi půl roku po dokončení stavby provádějí testy jednotlivých částí, a teprve poté je elektrárna spuštěna. Avšak Černobyl nemohl čekat.

Podle plánu musel být spuštěn do konce roku 1983. Ředitel Brjuchanov byl proto nucen již 31. prosince podepsat dokument o úspěšném provedení všech testů, ačkoliv to nebyla pravda.

Jeden z opomenutých testů se týkal nouzového fungování turbíny: když na reaktoru dojde k poruše, musí být turbína schopna setrvačností vyrábět dostatek elektřiny ještě alespoň 45 sekund, než se spustí nouzové generátory. Tato elektřina je pro bezpečnost reaktoru životně důležitá: pohání chladící čerpadla, regulační a havarijní tyče, osvětluje velín i řídící pult.

Právě zkouška turbíny byla prováděna v noci z 25. na 26. dubna 1986 a stala se příčinou katastrofy.

Jak již bylo řečeno, osudný test měl být správně proveden ještě před spuštěním elektrárny.

Po výbuchu byla zamořena Ukrajina a značná část Evropy, hlavně pak Bělorusko a Rusko, tehdy republiky Sovětského svazu. Přesto Moskvě trvalo tři týdny, než Michail Gorbačov veřejně přiznal jadernou katastrofu.

Radioaktivní mrak postupoval ze Sovětského svazu přes východní Evropu nad Skandinávii – více než polovina radioaktivního spadu ale skončila v Bělorusku. Kvůli tragédii se muselo přestěhovat na 200 tisíc lidí.

Přes 25 tisíc lidí, kteří se v různých fázích bezprostředně podíleli na odstraňování následků neštěstí, zemřelo na nemoci způsobené ozářením. 

Na Ukrajině má 2,3 milionu lidí přiznáno postavení „trpících následky katastrofy“.

Od havárie bylo podle ministerstva zdravotnictví operováno přes čtyři tisíce pacientů, kteří byli v době katastrofy děti a dospívající. Nejčastěji šlo o rakovinu štítné žlázy, což je patrně nejzjevnější následek ozáření.

Elektrárna, jejíž jeden blok produkoval elektřinu ještě dlouho po havárii, byla definitivně uzavřena v prosinci 2000. Poškozený reaktor byl hned po výbuchu rychle zakryt železobetonovým sarkofágem, který byl v roce 2016 přiklopen sarkofágem novým. 

Okolí elektrárny je dodnes zakázanou zónou. Na 200 tisíc obyvatel široké okolní oblasti tehdy odjelo autobusy: nic si nebrali v domnění, že se vrátí. Město Pripjať, domov většiny pracovníků elektrárny, je dva kilometry od epicentra. Je neobyvatelné a zůstalo městem duchů.

Přesto se dnes do Černobylu a okolí pořádají turistické zájezdy.

Cestovky nabízejí zhruba toto:  "S námi na vlastní oči uvidíte Černobylskou jadernou elektrárnu s novým sarkofágem, který překryl v listopadu 2016 sarkofág původní a pod nímž se ukrývá celý havarovaný 4. blok. Detailně prozkoumáme město duchů Pripjať, ve kterém před havárií žilo na 50 tisíc lidí, ukážeme vám město Černobyl, opuštěné vesnice, nebo kolosální vojenský radar DUGA s přilehlým městečkem Černobyl-2 a mnoho dalších míst Černobylské vyloučené zóny."

Havárie otřásla tehdejším komunistickým SSSR a jeho už tak špatnou mezinárodní politicko-ekonomickou reputací. Obecně se má za to, že černobylská katastrofa urychlila rozpad SSSR a měla politický vliv na události roku 1989 v sovětských satelitech.

TADY KNIHY S TÉMATEM ČERNOBYL

zdroj: cuni.cz, ct24