Historik Igor Lukeš v knižním dialogu s Alešem Palánem o manipulaci, mýtech a diktaturách

Aleš Palán vystupuje v roli poučeného tazatele, který odmítá přijímat zavedená klišé. Igor Lukeš vnáší do rozhovoru hlubokou historickou erudici, zkušenost exilového intelektuála, a především nadhled amerického akademického prostředí, jež mu umožňuje nahlížet na středoevropské dějiny bez lokálního patosu. Název knihy Až černokněžníkům praskne obruč funguje jako vícevrstvá metafora, která v sobě spojuje pohádkově-mytologický archetyp, historicko-politickou zkušenost 20. století i reflexi současnosti.

Jedním z hlavních přínosů dialogu je odvaha otevírat témata, jež bývají v běžném veřejném prostoru zatížena nánosy mytologie nebo tabuizována.

Aleš Palán se nevyhýbá provokativním otázkám typu: Máme k Slovákům opravdu tak blízko? Nedopustili jsme se v Podkarpatské Rusi kolonizace? Co to vlastně znamená být národem? Co demokratického v USA zbývá? Až černokněžníkům praskne obruč je vzácně vyvážený text, kultivovaná a obsahově hutná diskuse dvou osobností, které spojuje zájem o osud svobody ve středoevropském prostoru. V době, kdy je veřejná debata často fragmentována do povrchních výkřiků, představuje tento svazek osvěžující a potřebný akt duševní hygieny.

Igor Lukeš (*1950) je profesorem historie a mezinárodních vztahů na Pardee School of Global Studies Bostonské univerzity. Zaměřuje se na dějiny a politiku střední a východní Evropy a současného Ruska. Česky vyšly jeho práce Československo mezi Stalinem a Hitlerem. Benešova cesta k Mnichovu (1999 a 2018) a Československo nad propastí. Selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945–1948 (2014). Je též autorem knihy Rudolf Slansky. His Trials and Trial (2006) a spoluautorem publikací The Munich Crisis, 1938. Prelude to World War II (1999), Inside the Apparat. Perspectives on the Soviet Union (1990) a Gorbachev’s USSR. A System in Crisis (1990). Narodil se v Praze a vyrůstal na Letné ve stínu Stalinova pomníku. Vystudoval filozofii a anglistiku na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. V sedmdesátých letech emigroval do USA, kde po dalším studiu získal doktorát z historie mezinárodních vztahů. V roce 2012 obdržel ocenění CIA za „vynikající přínos literatuře o zpravodajství“. Maraton publikoval již jeho eseje, úvahy a glosy Dějiny a doba postfaktická (2022).