Několik novinek z Arga: dystopie ze sídliště, fotografická kniha nebo kniha reportáží

/ nakl. Argo

A k nabídce přidejme ještě Zázraky evoluce Richarda Dawkinse, postapo z Prahy, které je možná jediném místem, kde ještě žijí lidé nebo kompletní dobrodružství Alenky Lewise Carrolla s ilustracemi muminko-maminky Tove Jansson.
A k nabídce přidejme ještě Zázraky evoluce Richarda Dawkinse, postapo z Prahy, které je možná jediném místem, kde ještě žijí lidé nebo kompletní dobrodružství Alenky Lewise Carrolla s ilustracemi muminko-maminky Tove Jansson.

Lewis Carroll: Alenčina dobrodružství v říši divů a za zrcadlem

Souborné vydání dvou světově proslulých příběhů Alenčina dobrodružství v říši divů a Za zrcadlem a co tam Alenka našla tentokrát s ilustracemi slavné spisovately a malířky Tove Jansson.

Finská umělkyně vytvořila v roce 1966 soubor 62 ilustrací pro švédské vydání klasické knihy. Její pojetí se výrazně liší od tradičních viktoriánských kreseb Johna Tenniela a vnáší do příběhu snovou, mírně melancholickou a někdy až strašidelnou severskou atmosféru.

Alenka — dokud ještě byla s rodiči ve své rodné Anglii, říkali jí Alice — už začínala mít dost toho nečinného sedění vedle sestry na břehu řeky; jednou nebo dvakrát nahlédla do knížky, kterou sestra četla, ale tam ne byly vůbec žádné obrázky nebo rozmluvy — „a co je po knížce,“ myslila si Alenka, „ve které nejsou obrázky, ba ani rozmluvy?“ Přemýšlela tedy — jak nejlépe mohla, neboť byl horký den, a to ji dělalo ospalou a hlou pou — stojí-li pěkný věneček za to, aby vstala a sbírala květinky, když tu náhle kolem ní přeběhl Bílý Králík s červenýma očima. V tom nebylo nic tak velmi podivuhodného; a Alenka v tom neviděla nic tak velmi zvláštního, ani když slyšela, jak si Králík k sobě říká: „Bože, bože! Bože, bože! Já jistě přijdu pozdě!“ (Když o tom přemýšlela později, napadlo ji, že se nad tím měla pozastavit; v tu chvíli se jí to však zdálo docela přirozené.) — Ale když Králík skutečně vytáhl hodinky z kapsičky u vesty, podíval se na ně a pospíchal dále, vyskočila Alenka údivem, ne boť jí prolétlo hlavou, že nikdy předtím neviděla králíka, který by měl kapsičku u vesty, neřkuli hodinky, které by z ní mohl vytáhnout; a hoříc zvědavostí, běžela za ním přes pole a naštěstí doběhla ještě včas, aby vi děla, jak vskočil do velké králičí díry pod mezí. Alenka ani chvíli nemeškala a vskočila za ním, aniž jen zdaleka pomyslila, jak se kdy opět dostane ven.

Přemysl Krejčík: Grupa z Nechuťáku

Grupa z Nechuťáku je sídlištní kapitalistická dystopie z hypotetické budoucnosti. Punkově laděné vyprávění ze světa, který se řítí do chaosu, což podtrhuje babylonská řeč, příběhová roztěkanost a všudypřítomná nejistota. Román prorostlý kyberpunkovou estetikou a říznutý rapovou subkulturou vypráví nakonec především o tom, v jaké společnosti žijeme už dnes.

Ze starý dobrý noční i denní oblohy zrovna sundali filtr, kterej Měsíc i Slunce měnil do tvaroše palmy, a já věděl, že lidem zase začne solidně bliznit, i když si toho málokdo všimnul, kodwa nám to bylo jasný, teda hlavně mně&Geeně, která o tom sice nic nevyslizla nahlas, ale já vim, že týhle punkový kóče to pálí. Jo, Geena je punk, já asi taky, divíte se, chápu. Ale řekněte mi, kdy nefrčelo retro? Mozarti už zažili svůj pík a ustupujou zpátky do podzemí a my, osvícený mlaďoši (i když ne tak mladý, o tom pozdějc), který věděj, co se to s lidma na výsluní děje, objevujem starý mrtvoly od Pistolí krz Exploited po Green Day a taky mjúzik grupy jako Stará mrkev nebo Naháč kouká na dinosaury a zhlížíme se v těch, co ještě žijou, ale radši někde stranou, protože tenhle voplizlej svět jim nemá už co dát a ani si toho už od nich moc nechce sebrat.

Jaroslav Konáš: Pád citadely

Svět zanikne v Čechách. Přesněji řečeno v Praze, poslední výspě skomírajícího lidstva na zničené planetě bez života. Civilizace doklopýtala ke svému konci, avšak v citadele Praha přežívají poslední stovky tisíc lidí ve zdánlivě ideálním prostředí. Mají co jíst, kde spát, čím se pobavit… Utopie se však začíná rozpadat, když branou citadely projde tajemný cizinec. Člověk z pustiny tam venku, kde neměl zůstat nikdo naživu. Román Jaroslava Konáše se zabývá otázkou, nakolik dokáže být společnost trvale stabilní a zodpovědná tváří v tvář narůstající nejistotě, nedůvěře a populismu. Nový svět tvoří nové hrdiny… ale i nové zrádce.

Seděl u malého stolku a zíral na neon fešáka zvedajícího sklenici k přípitku. „Nečum tak na něj, ten si s tebou neťukne,“ rýpnul si Richard Krček, majitel baru, vedoucí a číšník v jednom. „Furt lepší než na druhý straně,“ odfrkl si Patrik a uká zal prstem na světelnou tabuli se spokojenou rodinou a nápisem vy jste budoucnost! „Za to já nemůžu, tohle tady visí z nařízení.“ Patrik mlčky pokýval hlavou a znovu se zadíval na veselého pijáka. „Tebe to furt žere, viď?“ Hostův vyčítavý výraz hovořil za vše, a tak barman pokračoval: „Říkám ti to pořád dokola, už by sis měl někoho najít.“ Znovu ten vyčítavý pohled. „Hele, jsi poslední spolužák, kterej ještě bydlí v garsonce.“ „Copak za to můžu?“ „Můžeš. Přestaň se litovat, že tě nechala. Najdi si zase ženskou. Když si sednete, zkuste založit rodinu. Citadela vám přidělí větší byt na lepším místě. Nemůžeš věčně žít v jednopokojáku s kocourem.“ „Když já to nedávám. Všechny ty kecy o budoucnosti a tlak na děti. Je to furt dokola, dostudujte, pracujte, ploďte. Zajistěte budoucnost lidstva, my se postaráme o zbytek. No tak jsme zůstali poslední na Zemi, no. Naše vina to není. A je nás tu půl milionu. Půl milionu lidí zavřených v týhle přerostlý oplechovaný bytovce. V takový společnosti se přece jeden bezdětnej čtyřicátník ztratí.“

Miro Švolík 1975 - 2025

Miro Švolík (* 1960) je vedle Tona Stana, Ruda Prekopa a dalších výrazným představitelem fotografické Slovenské nové vlny. Ve své knize bilancuje svou tvůrčí dráhu od roku 1975, kdy začal studovat fotografii na Střední umělecko-průmyslové škole v Bratislavě, až do současnosti. Do knihy shromáždil, chronologicky seřadil a okomentoval výběr svých snímků, které dokládají proměny jeho přístupu k fotografické tvorbě i neustálou snahu neustrnout a zkoušet nové cesty a metody. Švolíkovy snímky charakterizuje neotřelý pohled, hravost i přístupnost v nejlepším smyslu toho slova.

První dva roky nás na SUPŠce učila Milota Havránková. Rozdmýchávala v nás vášeň pro fotografii a povzbuzovala nás, abychom překračovali zaběhlé postupy a konvence oboru. První půlrok jsme kupodivu vůbec nefotili s fotoaparátem. Milota nás zavřela do fotokomory, kde jsme pod zvětšovákem vytvářeli různá cvičení a úkoly. Jsem si jist, že právě Milota mě nasměrovala na moji dobrodružnou cestu s fotografií. Během dalších let se naše cesty vícekrát různě překrývaly. Kromě toho, že párkrát zahajovala vernisáže mých výstav, byli jsme několik let také kolegové na umělecké vysoké škole.

Robert Mikoláš: Za hranou ticha

Do války stopem, pěšky přes hranici v džungli, kde silnice neexistuje, tuk tukem do hnízda teroristů. Kniha Za hranou ticha Roberta Mikoláše je osobitým svědectvím rozhlasového zpravodaje z několika kontinentů, kde pokrýval konflikty a přírodní katastrofy. A také je unikátním pohledem do práce novináře, který mnohdy riskuje život i zdraví, skrývá či mění identitu, peníze schovává v oblečení i po těle a chtě nechtě se musí přizpůsobit domorodým zvykům. Nabízí autentické reportáže z nejrizikovějších oblastí i z míst, kam se běžný smrtelník nemá šanci dostat – z fronty proti Islámskému státu, po stopách Boko Haram, do bunkrů severokorejských Kimů či procesů s Radovanem Krejčířem. Přináší i příběhy obyčejných lidí čelících přírodním katastrofám, válkám i chudobě – z japonské Fukušimy zasažené jadernou havárií, z opiových doupat v Laosu, ze Srí Lanky postižené tsunami, z Barmy pod nadvládou vojenské junty nebo čínské obce stojící na haldách hořícího uhlí. 

Dvacet let jsem v Českém rozhlasu působil jako redaktor zahraniční redakce Radiožurnálu. Od 1. ledna 1998 do ledna 2018 jsem pokrýval hlavně války a přírodní katastrofy ve světě. Konflikty na Balkáně, v Kosovu, Makedonii, Afghánistánu, Iráku, na jihu Filipín nebo v Somálsku, ruskou okupaci Krymu, zemětřesení na Tchaj-wanu, v Indii, v čínském Sečuánu nebo v Turecku, tsunami na Srí Lance či v Indonésii a v Thajsku, tajfuny na Filipínách, zabíjení a vyhánění bílých farmářů v Zimbabwe, hladomory v Africe, teroristické útoky v Egyptě i v Německu, nárůst islámského extrémismu ve Skandinávii, ilegální migraci ve Středomoří. A taky uprchlého Radovana Krejčíře. Dodnes mi z našeho prvního setkání běhá mráz po zádech. Vždy to ale znamenalo co nejrychleji se sbalit a vyrazit. S nejnutnějšími doklady, penězi, zásobami jídla, spacákem. Kdykoli a kamkoli. A také jakkoli. Doslova. A právě o tom jsou následující řádky. Vzpomínky na to, jak se vlastně novinář dostává na místo určení a co všechno se při tom může stát. Nic romantického na tom rozhodně není, i když mnohé zážitky mohou být s odstupem času i úsměvné. Ostatně na svou první misi jakožto válečný zpravodaj jsem z Prahy do Kosova v době bombardování dnes už bývalé Jugoslávie jel… stopem!

Richard Dawkins: Zázraky evoluce

Tělo, chování i geny každého organismu jsou podle slavného evolučního biologa Richarda Dawkinse kronikou světa, v němž žili jeho dávní předkové. Jakýkoli tvor je živým dokumentem minulosti a my se jen musíme naučit tento záznam číst. Kůže dokonale maskovaného ještěra, která napodobuje vyprahlou krajinu plnou písku a kamení, vypráví o dávných pouštích, čelist šavlozubého tygra s impozantními řezáky prozrazuje mnohé o způsobu lovu. Tyto stopy však nejsou vepsány jen do tvaru těla ‒ zasahují až do buněk, molekul a genů všech organismů. Richard Dawkins představuje originální pohled na evoluci jako proces, který do živých bytostí zapisuje historii světa. Na desítkách podmanivých příkladů ukazuje, jak přírodní výběr vytváří pozoruhodně propracovaná řešení, ale také proč se u některých zvířat setkáváme s nedokonalostmi a zdánlivými omyly. Autor Sobeckého genu a Příběhu předka přichází s bohatě ilustrovanou knihou, která odemyká brány k dávné minulosti a nahlíží na ni z naprosto nového úhlu.

Jsme kniha, nedokončené literární dílo, archiv deskriptivní historie. Naše tělo a genom lze číst jako komplexní spis o sledu dávno zaniklých pestrých světů, které obklopovaly naše dávno zmizelé předky: jako genetickou knihu mrtvých. Tato skutečnost platí pro každého živočicha, rostlinu, houbu, bakterii i archeona, ale abychom se vyhnuli otravnému opakování, budeme se všemi živými bytostmi zacházet jako s čestnými zástupci živočišné říše. To mi připomíná výrok Johna Maynarda Smithe pronesený během prohlídky panamské džungle, kde nám dělal průvodce vědec ze Smithsonova institutu, jenž tam pracoval: „Je radost poslouchat člověka, který má svá zvířata opravdu rád.“ Těmi „zvířaty“ byly míněny tamní palmy. Z pohledu živočicha lze na genetickou knihu mrtvých nahlížet rovněž jako na předzvěst budoucnosti, neboť je rozumné předpokládat, že se budoucnost od minulosti nebude až tak lišit. Je ještě jiný způsob, jak to vyjádřit, a sice že živočich, včetně svého genomu, představuje model minulého prostředí, model sloužící k předvídání budoucnosti, a tím i k úspěchu v darwinovské hře, v níž jde o přežití a rozmnožení, přesněji řečeno o přežití genů. Živočichův genom sází na to, že se budoucnost příliš neodchýlí od minulosti, s níž se jeho předci tak úspěšně popasovali.

 

 

 

 

 

 

Další články

Jak se překládá Shakespeare do češtiny? Co člověku pomáhá udržet si vlastní úsudek v době plné nejistoty? Dvě knihy z podzimního Velkého knižního čtvrtka dávají prostor osobnostem, které se celý život zabývají texty, kulturou a otázkami přesahujícími jejich obor. S překladatelem Martinem Hilským hovořil jeho někdejší student Petr Onufer. Martina C. Putny se ptali bývalí studenti Martina Josefina a David Plassovi.

Obě knihy můžete zakoupit až do konce listopadu 2026 se slevou.
Aktuality

Nové knižní rozhovory s Martinem C. Putnou a Martinem Hilským

Jak se překládá Shakespeare do češtiny? Co člověku pomáhá udržet si vlastní úsudek v době plné nejistoty? Dvě knihy z podzimního Velkého knižního čtvrtka dávají prostor osobnostem, které se celý život zabývají texty, kulturou a otázkami přesahujícími jejich obor. S překladatelem Martinem Hilským hovořil jeho někdejší student Petr Onufer. Martina C. Putny se ptali bývalí studenti Martina Josefina a David Plassovi. Obě knihy můžete zakoupit až do konce listopadu 2026 se slevou.
 | Redakce Oka
Draci, čarodějové, zaklínači, jednorožci i bitvy o osud celých království. Fantasy má mnoho podob a letošní bestsellery Kosmasu ukazují, že čtenáři mají stále slabost pro klasiku, ale rádi se pouštějí i do nových dobrodružství. Mezi nejúspěšnějšími tituly roku 2026 najdeme hned několik knih J. R. R. Tolkiena, George R. R. Martina nebo Petera S. Beagla. Výrazně se prosadili také Andrzej Sapkowski a Kevin Hearne.
Aktuality

Fantasy bestsellery: 5 autorů, jejichž knihy bodovaly v roce 2026

Draci, čarodějové, zaklínači, jednorožci i bitvy o osud celých království. Fantasy má mnoho podob a letošní bestsellery Kosmasu ukazují, že čtenáři mají stále slabost pro klasiku, ale rádi se pouštějí i do nových dobrodružství. Mezi nejúspěšnějšími tituly roku 2026 najdeme hned několik knih J. R. R. Tolkiena, George R. R. Martina nebo Petera S. Beagla. Výrazně se prosadili také Andrzej Sapkowski a Kevin Hearne.
 | Redakce Oka
Čtyři romány z podzimního Velkého knižního čtvrtka zavedou čtenáře do odlišných prostředí. Takis Würger vypráví o muži, který se po letech pokouší najít svou první lásku pomocí hudby. Josef Formánek sleduje cestu za českým lékařem, jehož život by vystačil na několik dobrodružných knih. Milan Janoušek se vrací do československého vrcholového sportu osmdesátých let a zkoumá, co s člověkem udělá touha po výkonu. Barbora Englischová posílá úspěšného softwarového architekta do Vietnamu, kde ho ztráta telefonu připraví o prostředky, na které se dosud spoléhal.
Do konce listopadu 2026 pořídíte tyto knihy se slevou.
Aktuality

Český lékař v Africe i doping za socialismu. 4 romány z Velkého knižního čtvrtka 2026

Čtyři romány z podzimního Velkého knižního čtvrtka zavedou čtenáře do odlišných prostředí. Takis Würger vypráví o muži, který se po letech pokouší najít svou první lásku pomocí hudby. Josef Formánek sleduje cestu za českým lékařem, jehož život by vystačil na několik dobrodružných knih. Milan Janoušek se vrací do československého vrcholového sportu osmdesátých let a zkoumá, co s člověkem udělá touha po výkonu. Barbora Englischová posílá úspěšného softwarového architekta do Vietnamu, kde ho ztráta telefonu připraví o prostředky, na které se dosud spoléhal.
Do konce listopadu 2026 pořídíte tyto knihy se slevou.