Kniha nás zavádí do prostředí bibliofilů, obchodníků s knihami, antikvariátů, prostě do prostředí, kde je kniha středobodem všeho dění. Zavádí nás mezi lidi, kteří jsou schopni kvůli knize spáchat jakékoliv činy, jakýkoliv zločin. Vždyť samotný román začíná smrtí jednoho z nejváženějších sběratelů knih, a můžu vás ubezpečit, že to nebude jediná smrt v příběhu. Naším hrdinou je Lucas Corso, staromládenecký "lovec" knih, který se živí hledáním vzácných a žádaných titulů pro sběratele. V této oblasti už má velmi slušné renomé, proto se není čemu divit, když dostane za úkol ověřit pravost rukopisu jedné z kapitol "Tří mušketýrů" od A. Dumase. Spolu s tím má pro jiného sběratele satanistických knih vyřešit jednu velmi tajemnou záhadu, kterou už století provází knihu "Devět bran Říše stínů". Její vydavatel byl v roce 1667 za její vydání upálen inkvizicí na hranici i se všemi výtisky. Na mučidlech doznal, že stále ukrývá jeden svazek, ale o jeho majiteli už nic neprozradil. Problém je, že v dnešní době jsou oficiálně evidovány tři exempláře, takže dva musí být podvrhy. A zmíněný sběratel chce vědět, kdo ze tří majitelů má originál. Corso se vydává na cestu po znalcích a historicích literatury celé Evropy. A čím dál více se zamotává do situace, která je pro něj stále obludnější, a nebezpečnější. Nevinné vyzvídání po pravosti Dumasova rukopisu se mění v útěk před silami "temna", které se za ním táhnou, kamkoliv se hne. Všechno nasvědčuje tomu, že dobrodružný román "Tři mušketýři" a jeho autor A. Dumas mají mnoho společného se satanistickým svazkem "Devět bran". Protože jak si jinak vysvětlit tajemnou postavu temného zabijáka s dlouhou jizvou na tváři , který se chová jako Rochefort z Mušketýrů, a přitom je jizva i znamení, kterým si Lucifer-Ďábel označil své následovníky. A vůbec si neumí vysvětlit, kdo, či co, je krásná a mladá dívka, která se jmenuje jako jedna literární postava z příběhů Sherlocka Holmese, a která i oficiálně podle pasu bydlí na jeho adrese na Baker street v Londýně.
Autor se snažil nejen o sepsání napínavého příběhu, ale je vidět, že měl snahu i o hlubší psychologický rozbor člověka, pronásledovaného smrtícím neznámem. Pérez načrtnul postavu Corsa velmi precizně, čímž se liší od stylu např. D. Browna, autora slavné "Šifry mistra Leonarda", který se o hlubší pohled do charakteru jednotlivých hrdinů moc nesnažil.
Nedílnou součástí příběhu je i mystika, vždyť samotný závěr knihy, který doslova čtenáře mystifikuje, mne zanechal v nejistotě, co tedy bylo jen dobře sehrané divadlo, a do čeho asi opravdu zasáhly síly temna i dobra. Kniha není jen poutavý thriller, ale i zajímavý průvodce po dějinách literatury. Člověk se dozví zajímavosti, které se ani neučí na střední škole v dějinách literatury.
V konkurenci s často srovnávanou "Šifrou mistra Leonarda" nejde až o tak šokující příběh, plný prudkých zvratů, ale na druhé straně má z literárního hlediska o dokonalejší stylistiku a propracovanost.

BoboKing, 30.11.2004, www.knihovnice.cz