Cestovní deník z Uzbekistánu, Turkmenistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu

„Skočila jsem do toho jako do ledové vody, s naivní iluzí, že Uzbekistán je přece bývalý Sovětský svaz, mluví se tam rusky, je tam hodně Rusů, tudíž to musí být podobné tomu, kde jsem žila doposud.!

Jenže realita brzy ukázala, že východní geny, tradice, islám a historie ve Střední Asii jsou silné a dominantní, že je pár desetiletí sovětského režimu nemůže potlačit. Je to úplně jiný svět, východní bazar, paleta vůní a chutí, křižovatka obchodu a kultur, Hedvábná stezka, pohádka tisíce a jedné noci, která ale až takovou pohádkou není.

Za tři roky Nikola Hrušková procestovala nejen Uzbekistán, ale i uzavřený Turkmenistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán a své zážitky shrnula ani ne v průvodci, ale spíš osobitém cestovním deníku, který přibližuje realitu v dnešní Střední Asii. Popisuje spíš každodenní situace a setkání s místními než hlavní památky, i když i na ty dojde, zve na bazary a do malých místních restaurací, ale pozoruje i tragédii vysychání Aralského jezera, zprostředkovává vhled do nelehkého života žen, smýšlení společnosti, významu náboženství a rodiny.

Za tři roky vidí, jak se svět kolem ní, hlavně ve městech, mění: mizejí celé historické čtvrti a místo nich vyrůstají mrakodrapy jako v Dubaji. Venkov však zůstává stejně krásný a divoký.

„Na to, abych tento region pochopila a objevila všechna krásná místa, bych potřebovala minimálně ještě několik let. Tím spíš, že čas má v tomto koutě světa naprosto jiný rozměr a v podstatě nic neznamená,“ říká autorka.

Její knihu V srdci Střední Asie rozhodně nemusejí číst jen ti, kteří se tam chystají, ale bavit bude i ty, kteří možnost cestování nemají. Nikola Hrušková rozprostírá barevnou mozaiku zážitků, které se čtou jedním dechem.

psáno pro blog Arga

Nikola Hrušková (1988) vystudovala obor Ruština pro mezinárodní obchod na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a následně obor Projektové řízení na ČVUT v Praze. Během studií absolvovala několik semestrů v zahraničí – v Litvě, Rusku a na Tchaj-wanu. Působila jako zemědělská diplomatka v Moskvě, jako ekonomická diplomatka a zástupkyně velvyslance na českém zastupitelském úřadu v Uzbekistánu, nyní je ředitelkou zahraniční kanceláře státní agentury CzechTrade v Pobaltí v Rize. V roce 2021 vydala cestovatelský deník I Rusko může být krásné. Své největší vášně – cestování a poznávání světa – se nevzdává ani se dvěma malými dětmi.