Jack Zimmerman v knize píše: „Od roku 1980 jsem seděl v tisících poradních kruzích se žáky základních škol prvního i druhého stupně, s učiteli, členy komunity, byznysmeny, ženami – i členy své vlastní rodiny. (…) Mnoho párů, které se v Ojai Foundation účastní našich workshopů (…) nebo s nimi pracujeme soukromě, si uvědomuje, že poradní kruh je neocenitelným nástrojem při budování vědomějšího a oduševnělejšího společného života.“ A společně s „Gigi“ Coyleovou dodávají: „Jedním z důvodů, proč o poradním kruhu píšeme, je poskytnout praktický návod, jak tuto praxi realizovat v nejrůznějších prostředích a situacích. Poradní kruh ale není jen technika, kterou by bylo možné se prostě naučit, a proto jsme do knihy začlenili i spoustu příběhů a osobních zkušeností v naději, že se nám podaří zachytit také ducha celého jeho vývoje.“

„V současné době jsou v Česku a na Slovensku již desítky lidí, kteří prošli výcvikem facilitátorů poradních kruhů a přinášejí je do různých společenství a týmů, školních a firemních kolektivů či svých rodin. Stovky, možná tisíce lidí tak měly příležitost zažít poradní kruh ve smyslu, jak jej pojímá Ojai Foundation a tato kniha. Je tu také nespočet lidí, kteří se zúčastnili jiných typů kruhů a způsobů sdílení příběhů při seberozvojových kurzech, v terapeutických komunitách, při rituálech nejrůznějších kultur, teambuildingových aktivitách či na letních táborech. Jim i mnohým dalším bývá naladění poradního kruhu velmi blízké a známé. Sezení v kruhu, sdílení příběhů a naslou­chání v nás probouzí určité archetypální vzpomínky na to, co zažívali naši předci ve všech možných kulturách již odpradávna,“ zdůrazňuje Helena Kosková, lektorka a průvodkyně poradních kruhů v České republice.

A čtyři základní principy poradního kruhu?

Mluvit od srdce - záleží na opravdovosti toho, co říkáte (nebo toho, co mlčíte), jen tehdy je až hmatatelně cítit podstata toho, co chcete říct, i když je to snad rétoricky neobratné. Poradní kruh vytváří bezpečný prostor pro maximální upřímnost. Vítaná je i jednoduchost řeči, atmosféra poradního kruhu svojí podstatou brání vykecávání. Žádné filosofické reflexe, ale skutečně osobní sdělení.

Naslouchat od srdce - pozorné nesebestředné naslouchání je snad ještě vzácnější než promlouvání od srdce, přitom úspěch poradního kruhu je z největší části závislý právě na naslouchání. A opačně - pozorné naslouchání pomáhá mluvčímu lépe mluvit o věcech, o kterých doopravdy chce.

Mluvit k věci - mluvit k věci a být výstižný je umění, důvodem vyprávět příběhy v poradním kruhu ale není stát se profesionálním vypravěčem nebo charismatickým řečníkem. Důležité je držet se tématu, kvůli kterému všichni do poradního kruhu přišli.

Spotánnost - bylo by chybou, chystat si v průběhu promluv ostatních to, co chci říct. Oslabovalo by to naslouchání a tím by vlastně řeč také špatně dokázala zareagovat na již řečené. Můžete i spontánně mlčet, protože ne všechno, co vám v jednu chvíli připadá důležité, musí být nutně vysloveno nahlas. Když k vám dojde "mluvící předmět", tedy udělení slova, zmaterializované třeba klackem nebo kamenem, nemusíte hned začít mluvit jako kniha. Někdy je vlastně dobré si trochu vyčistit hlavu, nadechnout se a ve skrytu si znovu položit otázku, co jsem chtěl vlastně k tématu říct. Nemusíte se cítit svázáni tím, že musíte nutně na svého předřečníka navázat. Řekněte to, co se vám k danému tématu dere na mysl. A nebo - spontánně mlčte a dejte slovo dalšímu.

Školy ve Spojených státech, Kanadě a některých dalších zemích postupně zavádějí poradní kruh jako jeden z předmětů už třicet let, ve větší míře pak od roku 2006. Kromě toho, že děti získavají skutečně cenné praktické zkušenosti s tím, jak se vyjádřit, jak naslouchat cizímu názoru atd, dokáže praxe poradního kruhu zcela změnit atmosféru školy i vztahy medzi dětmi.