Několik otázek pro…Štefana Hríba

Rozhovory pochází z pořadu Pod lampou, kde už několik let vedeš před kamerami diskuze na různá témata, od politiky až ke kvantové fyzice. Nejvíc jsi ale, zdá se, osobně zaujatý, když je řeč o vesmíru a o Bohu? Proč?

Naozaj to tak vyzerá? Lebo ja som najviac zaujatý, keď sa človek otvorí, alebo keď nám ostaným otvorí nový pohľad na veci okolo nás a v nás. To sa často deje pri diskusiách o vesmíre či Bohu, ale aj keď sa prieme o školstve či budúcnosti EÚ.

Tomáš Halík, Marek Vácha a Karel Satoria – v CZ tři mediálně známí kněží katolické církve, kteří mají společné to, že dokážou promluvit i k nevěřícím způsobem, kterému naslouchají. Uvnitř církve bývá jejich angažmá populární o dost méně. Každý je osobnost, jak bys je jednotlivě charakterizoval?

Tomáš Halík je ozdobou českého intelektu, Marek Vácha je skvelý príklad symbiózy vedy a viery, Karel Satoria je kombináciou radosti a hĺbky. A všetci traja sú hľadajúci a odvážni ľudia, čo v Cirkvi nebýva honorované.

Jak konkrétně i tyto rozhovory pomohli ve tvé víře a v hledání boží představy. Jaké otázky tě, ohledně Boha dál pronásledují a potřeboval by sis v nich udělat jasno?

Nevolal som pri rozhovoroch o pomoc. Ale vždy, keď skončili, cítil som sa dotknutý niečim dramatickým a pritom krásnym. Otázka, ktorú v sebe stále nosím, je táto: Ako žiť vzťah s Bohom, a nebyť pritom ani exaltovaný kresťan, ktorý vidí Boha v každom svojom kroku, chorobe či úspechu, ani pseudokresťanský rozumár, pre ktorého je Boh neosobná idea a vzťah s Ním len život uľahčujúca konštrukcia. Keď som skončil rozhovor s Karlom Satoriom, niečo z tejto otázky sa mi vyjasnilo.

U většiny populárních duchovních se člověku za chvíli začne zdát, že se přece jen rádi poslouchají – jednou ze vzácných výjimek byl Anton Srholec. Není nakonec přílišná rétorická schopnost něčím jako pokušením intelektuální pýchy?

Každá výnimočná schopnosť hrozí pokušením, a každý človek mu občas podľahne. Ale to, ako títo traja kňazi rozumejú Bohu a ako vedia hovoriť o záhyboch našej duše, je dar, ktorý vydáva sladké ovocie.

Při hledání toho, kam se Bůh lidem ztratil, je důležité říct si, co to vlastně hledáme. Jaké jsou nejčastější zkreslené představy hledajících? Není nakonec hlavním božskou intelektuální výzvou to, abychom se nepřestali ptát, zůstat otázkou?

Často hľadáme svoju predstavu Boha, nie realitu, a preto sa ho nedočkáme. Chceme jasný súbor poučiek a pravidiel, ale Boh do nich nezapadá. Chceme Boha, ktorý sa denne prejavuje v našich životoch, ktorý nám pomáha v bežných situáciách a chráni nás pred každým nešťastím, ale tak to zrejme nefunguje. Zdá sa mi, že Boh z nás chce vyformovať viac, než večné deti. Láska vyžaduje dospelosť, a dospelosť je aj skúsenosť trápenia, aj neúspech, aj zlyhanie, aj nešťastie, aj smrť blízkych.

Česká a slovenská katolická církev mají množství svých domácích problémů. Problémy církve působí věřícím často těžké šrámy na duši. Zatímco v Čechách přichází dnes pohoršení od arcibiskupa, který se paktuje s narudlými a nahnědlými politiky, na Slovensku vám církev rovnou oblíbeného arcibiskupa Bezáka odvolala bez uvedení důvodů. Jak je složité pro věřícího oddělit Boha a Církev? A dá se to?

Nedá sa to oddeliť, a ani by to nebolo rozumné. Cirkev je hriešna, lebo my všetci sme hriešni. Ale Cirkev je aj krásna, lebo v nás všetkých je stopa Boha. Je zodpovednosťou hierarchie, aby zrkadlila Lásku, nie malosť, závisť a nacionalizmus. To sa u nás na Slovensku zatiaľ nepodarilo. Ale je zodpovednosťou nás všetkých, aby sme k tomu i napriek zlému stavu hiererchie prispeli.

Český salesián Ladislav Heryán říká, že svět při životě boží velkorysost. V dějinách, ve státě, v konkrétním lidském životě to někdy vypadá, že v souboji světla a tmy vyhrává tma. Vyplývá z těch tří rozhovorů, že takové souboje probíhají a jak v nich může Bůh člověku konkrétně pomáhat?

Každý dobrý rozhovor o Bohu rieši aj spor svetla a tmy v človeku. To je asi základný spor ľudstva a celej histórie. Ladislav Heryán má výborný postreh, ľudský svet, môj vlastný svet bez Božej veľkorysosti by sa stal peklom. S Ním môžeme občas cítiť aj nebo, ale obávam sa, že najväčšou Božou pomocou bude pre mňa až do posledných dní odpustenie. 

Štefan Hríb, (1965),slovenský novinář a moderátor, od roku 1991 dopisovatel Lidových novin, dnes zakladatel a šéfredaktor časopisu Týždeň. Jeho kniha rozhovorů se třemi katolickými osobnostmi se jmenuje Kam se ztratil Bůh?