Znala nebo četla jste knihy Terryho Pratchetta, než jste začala načítat audioknihu?

Pratchetta jsem před nahráváním audioknihy vlastně nikdy nečetla, ale znala jsem ho. Můj syn totiž miluje fantasy literaturu, ale já jsem preferovala spíš jiné žánry, tak jsem na něj byla trochu naštvaná, že nečte skoro nic jiného. Sérii Úžasná Zeměplocha jsem dříve schválně ignorovala trochu ze vzdoru, ale teď po četbě své první audio pratchettovky Soudné sestry musím říct, že jsem hrozně nadšená a strašně mě to baví. Je to pro mě taková satirická pohádka pro dospělé se spoustou moudrých myšlenek a vtipných situací, takže svůj názor musím přehodnotit.

Syn musí mít radost…

To má, a vzal to prakticky – hned mi přinesl první díl Úžasné Zeměplochy, abych si mohla začít číst od začátku, ale zároveň mi vysvětlil, že každý díl série je spíš samostatné dílo a že na sebe nenavazují přímočaře, že tedy není úplně nutné číst všechny, aby člověk pochopil, co je v té další. Byl velmi nadšený, že jsem se k audioknize dostala. Z dalších dílů mi také začal citovat různé kultovní hlášky, ale říkala jsem mu, ať to nedělá, že si to už ráda přečtu sama.

Jak jste si tedy soudné sestry představovala?

Nikde sice není řečeno, kolik jim je přesně let, ale asi hodně. Magráta je nejmladší, naivní, hodná s dobrou vůlí, ale neznalá života, všechno má naučené z knížek. Bábi Zlopočasná je takový solitér, takže z mého pohledu jí něco chybí, a proto jsou její někdy reakce ostřejší, pro někoho snad až nepříjemné, je taková rázná. Stařenka Oggová to má všechno lehce na háku, má mraky dětí a vnoučat a pro celou rodinu je generál, ráda si přihne a má ráda mužské. Má za sebou jistě divoké časy, a kdyby měla možnost, ještě by si asi někde ráda užila. Každá je jiná, každá z nich je v rámci své povahy vtipná, v jistém smyslu vlastně skoro pořád určitým způsobem soupeří, ale přitom zůstávají spolu. Což se mi líbí.

Oblíbila jste si nějakou z nich nejvíc?

Líbí se mi všechny, každá má svoje. Všechny jsou svým způsobem moudré, i ta nezkušená Magráta. Ale u Pratchetta mě uchvátila i spousta dalších postav. Jsem opravdu nadšená, nečekala jsem, že to bude až takové. Nevím, proč jsem měla jakýsi předsudek, když to četl můj pubertální syn, že se tam pořád bojuje. Jak jsem pacifista a zbraně nesnáším, tak mě ta představa hrozně rozčilovala, a teď jsem najednou zjistila, že to je úplně jinak.

„Odbouralo“ vás při natáčení něco?

Smála jsem se spíš, když jsem Soudné sestry četla poprvé. Když jsem to pak četla ve studiu, už jsem věděla, co tam bude, takže už jsem byla připravená.

Jak se vám pracovalo se jmény, která Jan Kantůrek kreativně přeložil, ale bývají třeba dlouhá, složitá.

To je výhoda toho, že si knížku přečtete dopředu a tak si na to zvyknete, že už to pak máte v hlavě zakódované, takže to nevadí.

Která z toho množství zábavných postav má podle vás nejzajímavější projev?

Určitě vévodkyně, ta je šílená. Tu jsem už při čtení úplně slyšela jako ječivou, nepříjemnou. Když si to čtete sami, tak to v hlavě slyšíte, ale nechtěli jsme to zase přehánět v tom projevu, přece jen to není pohádka pro děti. Třeba Magráta Česneková mluví ve své naivitě a rozvernosti trochu vyšším hlasem, Bábi Zlopočasná mluví normálně, ale rázně – je taková od rány, a Stařenka Oggová… však uslyšíte. Většina postav mluví relativně normálně, kromě Smrtě, který je takový pomalejší a závažnější. Nebo když je potřeba, tak principál herců nasadí herecký patos, takový nosový témbr, pokud chce na někoho zapůsobit – jinak mluví bez manýr. Jak je tam hodně postav, nechtěly jsme to s režisérkou přestřelit.

Těšíte se na další dobrodružství čarodějek?

Zatím si nedokážu představit, co se v té Zeměploše všechno může stát, takže na to jsem zvědavá. Já si tu Úžasnou Zeměplochu snad začnu kupovat! Vzhledem k tomu, kolik to má dílů, prohlásil můj syn, že se tím vyplní mnoho let Vánoc, narozenin… že má vystaráno.