Kosmas OKO Magazín OKO

Rozhovory s českými autory

Marek Torčík jako překladatel bublin

Před pár dny vyšel v češ­ti­ně komiks Tady, kte­rý bere čte­ná­ře na neza­po­me­nu­tel­nou ces­tu časem a ve svě­tě si vyslou­žil pří­vlast­ky jako kul­tov­ní, geni­ál­ní či prů­kop­nic­ký. Z ang­lič­ti­ny ho pře­lo­žil bás­ník, pro­za­ik, pub­li­cis­ta a ang­lis­ta Marek Tor­čík.

| Lukáš Růžička, nakl. Host

Tokarczuková moc dobře ví, proč a pro...

V překladu Petra Vidláka vychází Cesta lidí knihy, úplně první kniha nobelistky Olgy Tokarczukové. "Od počátku devadesátých let říká to, co si myslí, nikdy za tím nebyl žádný kalkul nebo potřeba někoho o něčem přesvědčit. Tokarczuková moc dobře ví, proč a pro koho píše," vysvětluje Petr Vidlák.

| Klára Kubíčková, nakl. Host
S terapeutem Petrem Glogarem o dnešní úzkostné době

S terapeutem Petrem Glogarem o dnešní úzkostné době

Již ve druhém knižním rozhovoru zpovídá novinář Josef Beránek zpovědníka a terapeuta Petra Glogara. Terapie i spiritualita používají každá své vlastní osvědčené přístupy. A přece se ukazuje, že společně mohou nasvěcovat životni události způsobem, který vede k celistvějšímu, zralejšímu přístupu k životu. V terapii i v duchovním životě platí, že když se podaří určitý prožitek zformulovat, jako byste chytili vítr do plachet.
| nakl. Vyšehrad
Nemůžu se tvářit, že žijeme v líbezném bezčasí

Nemůžu se tvářit, že žijeme v líbezném bezčasí

Nový román Micha­la Sýko­ry Žád­né dob­ré zprá­vy, v čele opět s Marií Výro­vou, odha­lu­je intri­ky v poli­tic­ky ovliv­ně­ném aka­de­mic­kém pro­stře­dí, spo­le­čen­ské dopa­dy kon­spi­ra­cí, a pře­de­vším roz­krý­vá pro­pra­co­va­nou posta­vu vra­ha s hra­nič­ní poru­chou osobnosti.
| Simona Barešová, nakl. Host
Na svých postavách testuji, jak bych se choval sám

Na svých postavách testuji, jak bych se choval sám

V nové sbír­ce mik­ro­po­ví­dek s názvem Třís­ky svo­bo­dy a podti­tu­lem Povíd­ky zpo­za ost­na­tých drá­tů při­po­mí­ná spi­so­va­tel Jiří Pade­vět zejmé­na obdo­bí začát­ku pade­sá­tých let dva­cá­té­ho sto­le­tí, kte­ré náš stát pro­mě­ni­ly v „krva­vou zemi“.
| Radek Štěpánek, nakl. Host
Další dokumentární povídky Miloše Doležala

Další dokumentární povídky Miloše Doležala

Čur­da z Hlí­ny, Do posled­ních sil, 1945: Léto běsů — to jsou titu­ly doku­men­tár­ních poví­dek spi­so­va­te­le Milo­še Dole­ža­la, ve kte­rých za pomo­ci his­to­ric­kých pra­me­nů lite­rár­ně zpra­co­vá­vá posta­vy a udá­los­ti naší novo­do­bé his­to­rie. K nim nyní při­byl titul nový — Buď při­pra­ven k udá­ní —, zachy­cu­jí­cí prv­ní pová­leč­né roky a dobu po úno­ru 1948.
| Stanislav Beran, nakl. Host
Hle­dám krát­ké, sil­né pří­ho­dy, bou­ře mezi fád­ní­mi dny...

Hle­dám krát­ké, sil­né pří­ho­dy, bou­ře mezi fád­ní­mi dny...

Za román Kli­kař Beny byla před tře­mi lety nomi­no­va­ná na Magne­sii Lite­ru, před dvě­ma lety vyda­la povíd­ko­vý sou­bor Zbabě­lí hrdi­no­vé. Teď vychá­zí Simo­ně Boha­té dal­ší kni­ha povídek nazva­ná Boles­ti pro kaž­dý věk i posta­vu. „Moje posta­vy jsou čas­to hrdi­ny pří­bě­hů, kte­ré vyta­hu­ji ze své pamě­ti,“ říká autorka. Foto: Jiří Valenta
| Klára Kubíčková, nakl. Host
Dva v bytě- ona přes týden, on o víkendech

Dva v bytě- ona přes týden, on o víkendech

Kon­cept, hra, arte­fakt, pokus o ino­va­ci tak kon­zer­va­tiv­ní­ho média, jakým kni­ha je. Pří­běh? Točí se kolem sdí­le­né­ho bytu, kte­rý Daniel obý­vá o víken­du a Zuza­na přes týden. Kaž­dý v něm zane­chá­vá své otis­ky, kaž­dý v něm žije svůj život, chtě nechtě je jejich byt neje­nom časo­vě roz­dě­lu­je, ale i pro­sto­ro­vě spo­ju­je. Jaké to je, pro­mýš­let a tvo­řit tako­vý text? „Oba jsme si na tom radost­ně uje­li,“ říka­jí autoři, Jan Němec a Jana Šrámková. Foto: Jana Plavec
| Klára Kubíčková, nakl. Host
Děkujeme, paní Ireno!

Děkujeme, paní Ireno!

Poděkovat se patří Ireně Kalhousové, ředitelce Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, za její schopnost věcného a poučeného informování o situaci po teroristických útocích Hamásu a Hizballáhu na Izrael v průběhu uplynulého roku. Vyjadřoval se k nim kde kdo, ale u paní Ireny jste měli záruku fundované nehysteričnosti.
| nakl. Respekt
Riskují život jen pro momen­tál­ní euforii?

Riskují život jen pro momen­tál­ní euforii?

Fran­ti­šek Vol­dřich (1998) je hla­sem gene­ra­ce Z., kte­rá prý vyrost­la v pro­spe­ri­tě a dostat­ku. Hle­dá­ní smys­lu bytí, hra­nic svobo­dy i nabou­rá­vá­ní spo­le­čen­ských kon­ven­cí zachy­til ve své kni­ze Hrdino­vé niče­ho. V čem se lze vyme­zit a bou­řit, když žije­te v libe­rál­ním svě­tě a máte vše­ho nad­by­tek? Je pře­kra­čo­vá­ní záko­na a ris­ko­vá­ní živo­ta tím správ­ným řeše­ním? Pro­vo­ka­tiv­ní román ve sty­lu Klu­bu rvá­čů poklá­dá mno­ho otá­zek.
| Simona Barešová, nakl. Host
Zobrazuji 1 - 10 z 227 příspěvků 123..23 >>> Zobrazit 10153050100 příspěvků