Oko Kosmasu > Rozhovory > Rozhovory s českými autory | KOSMAS.cz

Rozhovory s českými autory

3 otázky na Zemi skrytých úsměvů

Od Bellové po Viewegha, od Miloše Doležala po Kateřinu Tučkovou, od Jiřího Grygara po Ivana Krause, a také Petra Dvořáková, Jiří Kratochvil, Alena Mornštajnová, Jiří Padevět, Aleš Palán, Miloš Urban a další a další. 30 +3. Třicet povídek třiceti současných českých spisovatelů plus tři od již nežijících. Zemi skrytých úsměvů dala dohromady nakladatelka a překladatelka Markéta Hejkalová.

26. 11. 2020 | Tomáš Weiss

Dryák je alchympunk

Alchypunk, tedy alchymistický punk. Jak říká autor Dryáku František Novotný: "Je to literární fantazie, kde funguje alchymie, ale bez kouzel, bez zaříkávání, zprostředkovaně. Alchymista musí vyrobit nějaký stroj a ten stroj teprve uspokojí jeho požadavky. V Dryáku je takových strojů, přístrojů, golemů, robotů a jiných mechanických nestvůr spousta."

19. 11. 2020 | Jan Křeček

Vytvořil krimi autor Petr Sagitarius český Midsomer?

Tam, kde se v horách setkává česká, polská a slovenská hranice, vznikl i Trujkunt – kriminální trilogie, kterou bývalý starosta moravskoslezského Jablunkova Petr Sagitarius napěchoval napětím, typickým nářečím i děsivými vraždami. Kdo mu byl inspirací při vymýšlení hlavního hrdiny, drsňáka se srdcem na dlani, a jací vlastně jsou typičtí obyvatelé drsného gorolského regionu?

Lidé jsou pořád stejní, mění se jen kulisy, říká Jiří Padevět

Každý říjen si připomínáme výročí vzniku samostatné československé státnosti. A rokem 1918 začíná i nová kniha Jiřího Padevěta Republika, která historii státu do roku 1989 připomíná v sedmdesáti třech povídkách.

Fantasta s nohama na zemi - rozhovor s redaktorem edice Fantastika v Argu Martinem Šustem

Edici Fantastika i mnohé další tituly fantastického žánru má v Argu na starost Martin Šust. Fantastickému žánru se věnuje dlouhodobě také jako redaktor časopisu XB-1 (dříve Ikarie). Věnuje se psaní autorských profilů vydávaných v knihách mnoha žánrových nakladatelství a mimo jiné sestavil i řadu úspěšných science fiction a fantasy antologií. Rozhovor vyšel v červencovém čísle web měsíčníku #mojeargo.

Meta vypráví o lidech se superschopnostmi - rozhovor s Pavlem Barešem

Přesto, že se nová kniha Pavla Bareše Meta odehrává v trochu jiném světě, jejím hlavním úkolem je vyprávět o tom našem. Má čtenáři ukazovat věci, které zná z každodenního života, na které už je zvyklý, nad kterými ho snad ani nikdy nenapadlo uvažovat a ptát se: „Přijde ti to v pohodě?“

Jako muž jsem stál na straně Marie - rozhovor s Jiřím Hájíčkem

Jednou z nejočekávanějších knih letošního jara je novinka Jiřího Hájíčka Plachetnice na vinětách. Děj románu se odehrává v Praze, později ale i v Českém Krumlově. Spisovatel se tak znovu vrací do jižních Čech, svého domovského prostředí, které je i dějištěm jeho oblíbených vyprávění. Stejně jako v Rybí krvi je hlavní postavou žena.

Renesance je v jistém smyslu mládí našeho dnešního světa - rozhovor s Jiřím Pelánem

Vyšlo dílo, jehož první koncepci připravil před šedesáti lety Václav Černý. Rozpracované antologie Italská renesanční literatura se po letech ujal romanista a profesor Karlovy univerzity Jiří Pelán. Doplnil další jména, dopřekládal ukázky, napsal studii, dopracoval a doladil celou koncepci. Tohle je nejen zalátání jedné obrovské díry v české překladové literatuře, ale zcela jistě jeden z nakladatelských činů roku.

Nový Host a jubilující Borkovec

S Petrem Borkovcem o komunitním životě a nemravné radosti, kterou přináší psaní. Básník je na obálce nového čísla literárního měsíčníku. Jednak se dožil padesátky a pak - a sám o tom i mluví - zažívá období, kdy ho psaní těší a má odezvu, která sílí. Host připomíná i deset let od smrti Jana Balábána, výročí Friedricha Hölderlina, uvádí pásmo Texty z karantény nebo se ohlíží za osobostí Erazima Koháka.

Doufám, že se za pár let nestaneme hlavními aktéry Člověka nula…

"Musím přiznat, že nejsem velký fanoušek sci-fi, na druhou stranu užší žánr dystopie mě vždycky přitahoval. A v Rusku má dystopie dlouhou tradici, Zamjatinův román My vyšel ještě před ikonickými romány George Orwella nebo Aldouse Huxleyho." To říká v rozhovoru překladatelka knihy Anny Starobiněcové Člověk nula Adéla Koutná.