Oko Kosmasu > Rozhovory > Rozhovory s českými autory

Rozhovory s českými autory

Lukáš Sedláček o umělé inteligenci,...

Potkali jsme se v kavárně na Smíchově a než jsme se dostali k tématu umělé inteligence, stihli jsme probrat jednokolky, kde dělají nejlepší burgery i problémy dnešních školek. Sedláček je člověk, který dovede se stejnou energií rozebírat Nietzscheho i to, proč stojí za to vylézt na horu bez signálu a bez mapy.

25. 6. 2026 | Oko

Pierre Teilhard de Chardin - křesťanství...

Spojení křesťanství s evolučním pohledem na svět bylo v době Pierra Teilharda de Chardin (1881–1955) těžko přijatelné. Francouzský přírodovědec, filosof, jezuitský kněz ve svém díle vytvořil křesťanskou teorii evoluce, která vidí vesmír jako strhující dobrodružství samouspořádání na cestě ke sjednocení s Bohem. Smyslem stvoření je totiž „tvoření“. Od molekul přes organismy až k nejzazší odpovědnosti za podobu světa v případě člověka.

9. 6. 2026 | nakl. Malvern, Sylva Ficová

Kdo poslal Michalu Horáčkovi rap? A jak nás formují biblické příběhy?

Markéta Irglová překvapila, Jan Šibík dodal knize nový rozměr a biblické příběhy podle Michala Horáčka stále promlouvají k současnosti. Rozhovor ke knize Pozemský prach a Boží dech o symbolice, rytmu, lidské tvořivosti, evropské kultuře i nečekaném rapu od oscarové hudebnice.

Pavla Horáková: Odsun Němců je rána, kterou jsme dlouho nechávali zahnívat

Poprvé v historii se sjezd sudetských Němců koná na české půdě. Část politiků zuří, veřejnost je rozdělená. Pavla Horáková, autorka románu Srdce Evropy, vysvětluje, proč nás téma odsunu stále tolik bolí – a co z toho říká o nás samých.

Jaroslav Spurný mezi špióny a estébáky

Jaroslav Spurný, spoluzakladatel týdeníku Respekt, je pro většinu lidí především legendou investigativní novinařiny. V rozhovoru, který v této knize vede se svým mladším kolegou Jindřichem Šídlem, se ohlíží za velkými kauzami, které po desetiletí hýbaly českou společností, a nechává nahlédnout i do svého osobního života.

Jiří Padevět zpovídá Ivana Krause

Stručně vyťukáno do tabulky Wordu mohu jen říct, že jsem se narodil po příchodu Němců, odešel po příchodu Rusů na řadu let do zahraničních jeskyní a vrátil se nakonec zase domů. Knížka rozhovorů s Jiřím Padevětem by měla trochu přiblížit, co mne po té dlouhé a zajímavé cestě napadá. Ale do kamene bych své zážitky vytesat nemohl. Ivan Kraus

Ivan Fíla: Svůj román jsem extrémně prožíval, vžíval jsem se do nitra vraha, udavače, psychiatra i jeho pacientů

Pětisetstránkový román Tisíc očí psal Ivan Fíla dva a půl roku. Kýžený klid pro tvorbu našel symbolicky v Bílé Vodě, odlehlé obci ve stínu pohraničních hor, která je jedním z dějišť knihy. Fílův dramatický příběh zaplétá několik časových rovin a děj se ambiciózně rozprostírá v posledních osmi desetiletích naší historie. Tisíc očí se v letošní čtenářské anketě Deníku N stalo Knihou roku.

Jozef Karika: Pád má v sobě tragický optimismus

Spisovatel Jozef Karika, mistr slovenského thrilleru a hororu, se vrací na český audioknižní trh s novinkou Pád. V rozhovoru poodkrývá pozadí své tvorby, vysvětluje koncept „tragického optimismu“ a hodnotí spolupráci s interpretem Vasilem Fridrichem, jehož hlas se stal pro Karikovy české fanoušky již téměř neoddělitelnou součástí autorových mrazivých příběhů.

Tahle zdánlivě obyčejná Eva umí dýchat pod vodou

Co byste dělali, kdybyste v sobě objevili superschopnost? Snažili byste se ji zatajit, aby vás společnost nezavřela do psychiatrické léčebny, anebo byste ji využili ve prospěch lidstva či sebe sama? S takovou myšlenkou se vrhla Iva Hadj Moussa do psaní románu Mořská Eva, který vypráví o ženě, jež v sobě jednoho dne objeví skryté síly. Rozhovor s autorkou. Foto: Antonín Tyller

Knižní rozhovor s vězeňským kaplanem plus fotografie Jindřicha Štreita

Novinka edice Rozhovory přináší pohled do vězeňského prostředí. Otto Broch, do loňského roku hlavní vězeňský kaplan České republiky, v rozhovoru s právníkem Ondřejem Šťastným přibližuje důvody, proč do tohoto světa dobrovolně vstoupil a učinil z něj své celoživotní působiště. Knihu doplňuje více než desítka příběhů jednotlivých vězňů, a především působivé fotografie Jindřicha Štreita.