#mojeargo - květen 2021: rozhovor s Jakubem Hussarem o 0 TU

/ Tomáš Weiss

Květnové číslo informacemi nabitého internetového měsíčníku #mojeargo má tentokrát téma vize budoucnosti. Kromě rozhovoru, který přinášíme, tam najdete ještě rozhovor s Ondřejem Štindlem, ale také materiály o knihách Lady Mechanika, Podobenství o rozsévači, Vrchol vulkánu, 2084 - Konec světa, Alt - Life, Osud duše po životě a další a další
Květnové číslo informacemi nabitého internetového měsíčníku #mojeargo má tentokrát téma vize budoucnosti. Kromě rozhovoru, který přinášíme, tam najdete ještě rozhovor s Ondřejem Štindlem, ale také materiály o knihách Lady Mechanika, Podobenství o rozsévači, Vrchol vulkánu, 2084 - Konec světa, Alt - Life, Osud duše po životě a další a další

Kompletní číslo #mojeargo - květen 2021 najdeš TADY

jako ukázku přinášíme rozhvoor s Jakubem Hussarem:

# Román 0 Tu, jenž u Arga vychází ve dvou svazcích, je dějově zasazen do vesmírného prostředí, které vznikalo spolu s online karetní hrou Coraabia. Vzhledem k tomu, kolik let jsi strávil prací na hře a následně psaním knihy, jde o detailně propracovaný vesmír s bohatou historií. Pokud se vrátíme na začátek, co bylo inspirací k vytvoření tohoto vesmíru a jak vlastně tehdy postupně vznikal?

Bylo to na podzim roku 2000, kdy jsme coby teenageři točili sérii krátkých sci-fi filmů a chtěli jsme zasadit děj do nějakého širšího rámce, jenž by celou naši tvorbu zastřešil. Tak vznikl CORAAB – odlehlý skládkosvět plný extrémů, xenofobie a cizorodých tvorů. Vůbec prvním snímkem z tohoto prostředí byl Zombiewrestling, následoval o něco vyspělejší Metal Grave (Kovový hrob), který už disponoval všemi ikonickými atributy, které tato planeta vykazuje dodnes.

# Kdo je ideálním čtenářem románu 0 Tu z řad těch, kteří nemají s tímto univerzem dřívější zkušenost? Lze román číst bez znalosti historie a mytologie univerza? Doporučil bys ho i začínajícím čtenářům či těm, kdo ještě nečetli žádnou science fiction?

Jednoznačně ano – 0 Tu je ideální iniciací do vědeckofantastického žánru, jelikož ten zde tvoří především atmosférické kulisy. Když tuto vrstvu filtrujeme, zjeví se nám lyrická rodinná freska, ve které ústřední hrdinka řeší prakticky stejné problémy jako my, lidé. Kniha není space operou orientovanou na galaktické bitvy, exploze a kanonády z laserových děl. Je to niterná zpověď staré ženy, ve které si každý navzdory jisté exotice najde to své. Obzvláště bych pak 0 Tu doporučil milovníkům historické literatury, jelikož kniha svým pojetím i do jisté míry archaickým jazykem ze všeho nejvíce připomíná právě tento žánr. Pokud bych měl doslovně analogizovat, napadá mě především Egypťan Sinuhet od Waltariho či Tajný deník čínské císařovny od Johana Fabriciuse.

# 0 Tu je fiktivní biografií významné osobnosti tebou vytvořeného univerza. To není zrovna obvyklá forma science fiction románu, s těch známějších děl mě napadá Argem a Tritonem vydané romány o Harim Seldonovi, stvořiteli Nadace, od Isaaca Asimova. Proč tedy právě životopis a proč je ze všech postav univerza hrdinkou románu právě Tal Kusa- -Gammah?

Především proto, že osudy žen bývají o poznání plastičtější než osudy nás, trubců (smích). V coraabském multiverzu existují stovky postav, avšak Gamin příběh mezi nimi do jisté míry vyčníval. Její kariéra se rozprostírá napříč dvěma významnými epochami, vypracovala se z (pravda, v dětství poněkud otloukané) dcery správce neveliké lodi v ústřední politickou figuru své doby. Měla pestrý a produktivní život, jehož umělecké vyobrazení se na Coraabu stalo bestsellerem. Třeba se něco takového povede i u nás.

# Součástí románu je formou QR kódu na začátku každé kapitoly rovněž doprovodný soundtrack. V podobných případech jde především o to, nerušivým způsobem navodit atmosféru. Jak tato doprovodná hudba vznikala a měl jsi při jejím skládání nějaké beta testery?

Soundtrack vznikal souběžně s knihou – hudba je totiž nedílnou součástí mého kreativního procesu, a tak jsem některé první skladby poslouchal už při samotné tvorbě textu. Jsou to tím pádem dokonale spojené nádoby. Hudba vznikala u mě v „kádi“, tedy v mém studiu, které jsem pro potřeby soundtracku rozšířil a dovybavil. V hudbě tak můžeme zaslechnout experimentální ruské analogové syntezátory stejně jako etnické nástroje, všemožné gongy a tibetské mísy... a v neposlední řadě i mnou vytvořené alikvótní zpěvy, modlitby a chóry. Skladby věrně ilustrují děj a lze v nich najít mnoho příběhových prvků. Za finální mastering pak děkuji kamarádovi (Sonority), který nahrávkám dodal potřebný frekvenční rozsah a kvalitu.

# Jsi režisér, spisovatel, herní vývojář, hudebník, pořadatel inovativních letních festivalů, stavitel kamenného opevnění a v neposlední řadě otec od rodiny. Přitom román 0 Tu má být první knihou nové edice Coraab, nemluvě o tom, že jsi knihu psal šest let. Jak to tedy vidíš do budoucna s dalšími svazky edice – a můžeš třeba jen naznačit, o co v nich půjde?

Přirozeně zvažuji další postup a myslím, že už mám docela jasno. Zatím nechci prozrazovat příliš mnoho, ale crossover žánrů a styl biografického psaní mi zcela vyhovuje, a proto i příště budeme na postupující coraabské dějiny nahlížet očima některého z jejich přímých účastníků. Čeká nás skok o několik století dopředu – pokud bych to měl připodobnit k našim vlastním dějinám, v aktuálním díle prozkoumáváme některou z vyspělých starověkých kultur, zatímco příště nás čeká autentická a drsná Evropa raného středověku...

# Martin Šust, redaktor

 

Další články

Po knihách Naslouchač a Faja je tu Nasterea. Další část fantasy pentalogie Petry Stehlíkové. Jak napsal server fantasya.cz o druhém dílu: "Na čtenáře čeká akce, dobrodružství, nebezpečí, výborně a detailně propracovaný svět i postavy, staronové nestvůry a nespočet situací, kdy budou čtenáři jen třeštit oči a s prudce bušícím srdcem otáčet stránky, jak je vyprávění dokáže pohltit."
Rozhovory

Co jsem si rozepsala, to si taky musím dopsat - rozhovor s Petrou Stehlíkovou

Po knihách Naslouchač a Faja je tu Nasterea. Další část fantasy pentalogie Petry Stehlíkové. Jak napsal server fantasya.cz o druhém dílu: "Na čtenáře čeká akce, dobrodružství, nebezpečí, výborně a detailně propracovaný svět i postavy, staronové nestvůry a nespočet situací, kdy budou čtenáři jen třeštit oči a s prudce bušícím srdcem otáčet stránky, jak je vyprávění dokáže pohltit."
 | Thea Kolářová
Vilém Koubek si svými předchozími knihami vysloužil titul básníka české akční fantastiky a teď se vrací na místo činu v deštivém krimi noiru. Co si pro vás v Posmrtné predaci tentokrát připravil?
Rozhovory

Vilém Koubek: "Rozmáchlou akci jsem nahradil cynickým minimalismem"

Vilém Koubek si svými předchozími knihami vysloužil titul básníka české akční fantastiky a teď se vrací na místo činu v deštivém krimi noiru. Co si pro vás v Posmrtné predaci tentokrát připravil?
 | Petr Štěpánek
Luboš Větříšek vydává svou prvotinu s názvem Dva roky v hajzlu. Vrací se v ní k tomu, co prožil při povinné vojenské službě. Vadí mu totiž, že doba, která byla plná utrpení, ponižování a bolesti, byla zobrazována úplně jinak. „Reálné popisy toho, co jsem zažil, jsem viděl ve zlomcích jen ve filmu Žiletky s Filipem Topolem anebo v Pelcově trilogii A bude hůř. Pro hodně lidí je to trauma, další řada lidí na to vzpomíná s nostalgií. Takže kopu do vosího hnízda,“ říká spisovatel ze Strážnice.
Rozhovory

O vojně bez vzpomínkového optimismu

Luboš Větříšek vydává svou prvotinu s názvem Dva roky v hajzlu. Vrací se v ní k tomu, co prožil při povinné vojenské službě. Vadí mu totiž, že doba, která byla plná utrpení, ponižování a bolesti, byla zobrazována úplně jinak. „Reálné popisy toho, co jsem zažil, jsem viděl ve zlomcích jen ve filmu Žiletky s Filipem Topolem anebo v Pelcově trilogii A bude hůř. Pro hodně lidí je to trauma, další řada lidí na to vzpomíná s nostalgií. Takže kopu do vosího hnízda,“ říká spisovatel ze Strážnice.