Postupně se do určitého poznání skládající povídky? Třeba do poznání, že nic není stálé a všechno je v pohybu? Gato (španělsky kocour) je pseudonym brněnského čaroděje castanedovsko-zenového ražení, který již před lety – tehdy ještě pod vlastním jménem Martin Pelčák - publikoval svou prvotinu „Soumrakodlak. Jeho nové povídky ilustroval výtvarník Otto Placht. Vznikla tak ojedinělá kniha kde napsané přechází do malovaného a zase se z něho vynořuje.

Není dnes jiného básníka, který by byl v českých zemích (ale i na Slovensku) tak čten, jako je J.H. Krchovský (1960). Jeho precizní čtyřtaktní pravidelný verš mu už několik desetiletí - publikovat začal v samizdatu někdy kolem roku 1980 - umožňuje rozehrát jak dekadenci, tak podvratnou sebeironii života, kterým člověk, zcela bez ironie ze samé jeho podstaty, "trpí a sám je jím trpěn". Jeho očekávaná nová sbírka Já už chci domů je právě v tiskárně.

...a jeho knihu Hřbitovní kvítí na smetaně. Vladimír Poštulka(* 1943) je známý český textař, spisovatel a gourmet-kritik. Napsal na pět set textů k písním, z nichž k nejznámějším patří např. Sladké mámení; Veď mě dál, cesto má; Bludička Julie; Pojď stoupat jak dým. Je autorem divadelních her (Děti noci, Dynamit, O princezně loupežnici) i filmových a televizních scénářů (např. Evžen mezi námi, Všechno nebo nic, AEIOU).