Čína, Silicon Valley a svět v éře AI

/ Kai-Fu Lee

Pokoušíme se nahlédnout do budoucnosti se směsí dětského úžasu a dospělých obav. Chceme zjistit, co automatizace, kterou AI přináší, udělá s našimi pracovními místy a jaký dopad bude mít na to, v čem nacházíme smysl našeho života. Chceme se dozvědět, kteří lidé a které země budou mít z této převratné technologie prospěch. Rádi bychom věděli, zda nám AI může zajistit materiální hoj-nost a zda ve světě řízeném inteligentními stroji vůbec zůstane místo pro lidskou přirozenost.
Pokoušíme se nahlédnout do budoucnosti se směsí dětského úžasu a dospělých obav. Chceme zjistit, co automatizace, kterou AI přináší, udělá s našimi pracovními místy a jaký dopad bude mít na to, v čem nacházíme smysl našeho života. Chceme se dozvědět, kteří lidé a které země budou mít z této převratné technologie prospěch. Rádi bychom věděli, zda nám AI může zajistit materiální hoj-nost a zda ve světě řízeném inteligentními stroji vůbec zůstane místo pro lidskou přirozenost.

Ukázka: Kontrast dvou kultur

Start -upy se nezrodily ve vakuu — což platí i pro podnikatele, kteří je založili. Jejich podnikatelské modely, produkty a základní hodnoty jsou odrazem kultury doby a míst, v nichž jejich nositelé vyrůstali.Silicon Valley a čínský internetový ekosystém vycházejí z velmi odlišného kulturního zázemí. Podnikatelé ve Valley jsou obvykle potomky kvalifikovaných a úspěšných lidí — informatiků, zubařů, inženýrů nebo vědců. Od dětství se jim neustále vštěpovalo, že právě oni by jednou mohli změnit svět. Na univerzitách se u předních světových expertů učili umění programování, také se ale se zanícením zapojovali do filozofických debat humanitních oborů. Když přišli do Silicon Valley, jezdili do práce elegantními, stromořadími lemovanými ulicemi kalifornského předměstí.Takové prostředí všeobecné hojnosti už samo o sobě motivuje k povznesenému myšlení a plodí elegantní technická řešení abstraktních problémů.

Ponoříme -li se do bohaté historie informatických průlomů Silicon Valley, odhalí se před námi jako na dlani hybridní ideologie, která spojuje světy počítačových geeků a hippies a vytváří kulturní základ, který tuto komunitu od počátků definuje. Základem této ideologie je naivní technooptimismus, víra, že každý člověk a každá firma může prostřednictvím novátorského myšlení změnit svět. Na přejímání myšlenek a nápodobu produktů se zde hledí s odporem jako na zradu „ducha doby“, jako na něco, co se neslučuje s morálním kodexem skutečného podnikatele. Vždy musí jít o „čistou“ inovaci, o vytvoření něčeho skutečně nového a původního, něčeho, čemu Steve Jobs říkal „zářez do vesmíru“.

Start -upy, které v takovém prostředí vznikají, mají sklon sledovat určité poslání. Jejich zakladatelé přicházejí s tou či onou novátorskou myšlenkou nebo idealistickým cílem — a to je základ, na němž budují celý podnik. Taková firma své poslání vyjadřuje v takzvaném mission statement, což bývá čisté a ušlechtilé vyjádření velkých cílů, neposkvrněné přízemními starostmi nebo finančními motivacemi.

S tímto naladěním ostře kontrastuje kultura start -upů v Číně, která je jako jin oproti jangu Silicon Valley: namísto poslání se čínské firmy řídí především trhem. Jejich základním cílem je vydělat peníze a za tím účelem jsou ochotny vytvořit jakýkoli produkt, převzít jakýkoli model nebo jít do jakéhokoli podnikání, které je toho schopno dosáhnout. Taková mentalita vede k neuvěřitelné flexibilitě podnikatelského modelu a jeho realizací a k dokonalému vydestilování modelu „lean startup“ (štíhlý  start -up),* který bývá v Silicon Valley tak často veleben. Je jedno, odkud ten který nápad vzešel či kdo s ním přišel. Záleží jen na tom, zda jej dokážete uskutečnit tak, aby z toho byl finanční zisk.

Hlavní motivací trhem hnaných čínských podnikatelů není věhlas, sláva ani touha změnit svět. To vše jsou příjemné vedlejší výhody, hlavní cenou je ale zbohatnutí — a jak se k němu dospěje, na tom tolik nezáleží.Toto kořistnictví v kombinaci s kopírováním sice mnoho Američanů rozčiluje, v Číně má ale hluboké historické a kulturní kořeny. Úmorné memorování tvořilo celá tisíciletí základ čínského vzdělávacího systému. Kdo usiloval o vstup mezi císařské úředníky, musel se nazpaměť, slovo od slova, naučit staré texty a být schopen sepsat podle přísných stylistických pravidel dokonalou „osmidílnou esej“. Zatímco Sókratés zpochybňováním všeho své žáky povzbuzoval k hledání pravdy, starověcí čínští filozofové lidem radili, aby se řídili rituály mudrců z dávných dob. Pečlivé napodobování staré dokonalosti bylo považováno za cestu ke skutečnému mistrovství ve svém oboru.

K tomuto sklonu čínské kultury k nápodobě přistupuje hluboce zakořeněná mentalita nedostatku, kterou dvacáté století ještě posílilo. Většinu čínských podnikatelů v technologických oborech dělí nanejvýš jedna generace od ubíjející chudoby, která byla v Číně všudypřítomná celá staletí. Mnozí z nich jsou jedináčci — výsledky nedávno zrušené „politiky jednoho dítěte“ — a nesou si břemeno očekávání obou rodičů a čtyř prarodičů, kteří všechny své naděje vložili do lepšího života svého potomka. Když vyrůstali, jejich rodiče s nimi nemluvili o tom, jak změnit svět. Vštěpovali jim spíše, že musí přežít a vydělávat peníze, aby se mohli postarat o své rodiče, až ti budou příliš staří na práci na poli. Na vysokoškolské vzdělání se pohlíželo jako na prostředek úniku ze staletí strádání a útrap a dostat se na školu přes nechvalně obtížné přijímací zkoušky vyžadovalo de-setitisíce hodin mechanického biflování. Za jejich života se Čína vymanila z chudoby díky odvážným politickým rozhodnutím a tvrdé práci. Oni sami škudlili stravenky a výplaty, aby si našetřili na založení svého start -upu.

Prudké tempo čínského ekonomického vzestupu tuto mentalitu nedostatku příliš nezmírnilo. Číňané sledovali, jak v prostředí podobném Divokému západu, kde regulace jen stěží držela krok s vražednou tržní konkurencí, přes noc vznikají a zanikají celá průmyslová odvětví, města i osobní majetky. Teng Siao -pching, který Čínu převedl z rovnostářství Maovy éry do tržně orientované ekonomiky, jednou řekl, že Čína ke svému rozvoji musí „nejprve nechat některé lidi zbohatnout“.

Bleskové tempo tohoto rozvoje však jen zvětšilo strach z toho, že když podnikatel nebude dost rychlý — pokud nezachytí ten či onen nový trend nebo nevstoupí na ten či onen nový trh —, zůstane chudý, zatímco všichni kolem něj zbohatnou.Všechny tyto tři proudy — kulturní akceptace kopírování, mentalita nedostatku a ochota vrhat se do jakéhokoli slibného nového odvětví — společně vytvořily psychologické základy čínského interne-tového ekosystému.To neznamená, že vyznávám kulturní determinismus. Jako člověk, který se pohybuje mezi oběma těmito zeměmi a oběma kulturami, dobře vím, že místo narození a kulturní dědictví nejsou tím jediným, co určuje chování člověka.

Při formování firemních praktik jsou vysoce důležité i osobní povahové zvláštnosti a vládní regulace. Podnikatelé v Pekingu často vtipkují, že Facebook — tím, jak je ochoten kopírovat nápady jiných, i kvůli Zuckerbergově vyhraněně soutěživé povaze — je „nejčínštější společnost v Silicon Valley“. A když jsem pracoval u Microsoftu, zažil jsem, jak vládní antimonopolní politika dokáže zkrotit i obří korporátní predátory. Historie a kultura nicméně hrají významnou roli a při srovnávání Silicon Valley s čínským technologickým odvětvím je krajně důležité pochopit i způsoby, jakými různé kulturní směsi vedly ke vzniku odlišných typů firem. Okopírované produkty, které vycházely z čínské kulturní směsi, se pro výkvět Silicon Valley staly všeobecným terčem posměchu. Byly zesměšňovány jako levné šunty, ostuda pro své tvůrce a něco, co není hodno pozornosti opravdových inovátorů. Tito pozorovatelé zvenčí však přehlédli, co se děje pod povrchem. Ten nejhodnotnější produkt, který z čínského období kopírování vzešel, vlastně žádným produktem nebyl: byli to sami podnikatelé.

překlad Petr Holčák

 

Další články

Mnoha ženám často nahání strach žít hlouběji svou divokou stránku, protože v tom případě by přestaly být hodnými a oblíbenými holčičkami. Potřeba obliby je u mnoha žen silnější než chuť žít divošku. Mnohé ženy se nejen nedokážou radovat z vlastní síly – ale přímo se jí děsí. Víc v knize Královna a divoška.
Ukázky

Očistit archetypy a vrátit jim původní sílu

Mnoha ženám často nahání strach žít hlouběji svou divokou stránku, protože v tom případě by přestaly být hodnými a oblíbenými holčičkami. Potřeba obliby je u mnoha žen silnější než chuť žít divošku. Mnohé ženy se nejen nedokážou radovat z vlastní síly – ale přímo se jí děsí. Víc v knize Královna a divoška.
 | nakl. Alpha book
Dominikán Johannes Eckhart (1260 - 1327) je jedním z početných svědků lidského zápasu o duši. Vystačíme si s rozumem nebo musíme vírou vstoupit do tajemství, kde teprve sáhneme na něco skutečně podstatného? Perou se v nás skutečně bůh s ďáblem? Naše ego, vědomí a nevědomí? A jak říká C.G. Jung na konci svého života - podle všeho je za naším něvědomím nějaké Vědomí. A včíl mudrujte a mystikujte!
Ukázky

Mistr Eckhart: kázání až tam, kde je veškerá pojmenovatelnost odložena

Dominikán Johannes Eckhart (1260 - 1327) je jedním z početných svědků lidského zápasu o duši. Vystačíme si s rozumem nebo musíme vírou vstoupit do tajemství, kde teprve sáhneme na něco skutečně podstatného? Perou se v nás skutečně bůh s ďáblem? Naše ego, vědomí a nevědomí? A jak říká C.G. Jung na konci svého života - podle všeho je za naším něvědomím nějaké Vědomí. A včíl mudrujte a mystikujte!
 | Mistr Eckhart, Tomáš Weiss
Eli Maor se ve své knize Hudba v číslech, čísla v hudbě věnuje vztahům mezi matematikou a hudbou. Čtenáři osvětlí řadu překvapivých detailů, když zkoumá, jak lze uplatnit matematický aparát v hudbě i naopak. Věnuje se například matematickému popisu vztahů mezi jednotlivými tóny, systémům ladění a jejich historickému vývoji. Píše o snaze matematiků a fyziků přesně popsat pohyb struny.
Ukázky

Kolik matematiky je v hudbě?

Eli Maor se ve své knize Hudba v číslech, čísla v hudbě věnuje vztahům mezi matematikou a hudbou. Čtenáři osvětlí řadu překvapivých detailů, když zkoumá, jak lze uplatnit matematický aparát v hudbě i naopak. Věnuje se například matematickému popisu vztahů mezi jednotlivými tóny, systémům ladění a jejich historickému vývoji. Píše o snaze matematiků a fyziků přesně popsat pohyb struny.