Máš-li čas na mluvení, čti knihy
Nanao Sakaki byl nevázaný, divoký duch obyvatel rybářských vesnic ostrovů jižního Japonska, horských vesniček, tuláků podsvětí velkých měst, daleko od učesaných čajových salonů vznešené společnosti, který bez peněz a bez domova od konce druhé světové války prochodil velkoměsta, hory a pobřeží oceánů čtyř světadílů. Nepoután zaměstnáním, domácností, náboženskou či politickou ideologií, byl schopen vidět jasně.
„Nestarám se o tradici — jsem pouštní krysa.“
...............
Máš-li čas na mluvení
Čti knihy
Máš-li čas na čtení
Jdi do hor, pouští a k moři
Máš-li čas na chození
Tanči a zpívej
Máš-li čas na tančení
Tiše seď, Šťastlivý blázne
Kjóto 1966
Choď se zablácenýma nohama
Slyšíš-li špinavé řeči
umyj si uši.
Vidíš-li špatné věci
umyj si oči.
Máš-li nedobré myšlenky
umyj si srdce
a
Nech si bláto na nohách.
Hokkaidó, Čubecukawa, prosinec 1983
To stačí
Zem pro nohy
Sekyra pro ruce
Květ pro oči
Pták pro uši
Houby pro nos
Úsměv pro ústa
Píseň pro plíce
Pot pro kůži
Vítr pro mysl.
To stačí.
údolí Ošika, Japonsko, říjen 1984
Velkolepý den
Přinesl jsem vodu ze studánky
Nasbíral dříví do kamen
Popovídal si se sousedem
Slunce zapadá.
Velkolepý den.
únor 1982
Praha
Bylo – nebylo
Byl jsem jednou brusičem skla v Praze.
Jmenoval jsem se
Rainer Maria Rilke.
Bylo – nebylo
Byl jsem jednou houslistou v Praze.
Jmenoval jsem se
Franz Kafka.
Bylo – nebylo
Byl jsem jednou zahradníkem v Praze.
Jmenoval jsem se
Karel Čapek.
Bylo – nebylo
Byl jsem jednou sládkem v Praze.
Jmenoval jsem se
Nanao Sakaki.
hora Taisecu, Japonsko, září 1988
překlad Jiří Wein