Marcin Wicha (1972) je varšavský prozaik, esejista, autor knih pro děti a grafik. Wichova první esejisticko-autobiografická kniha Jak jsem přestal mít rád design (2015) se věnuje dospívání v rodině architekta, který bojuje s komunistickou ošklivostí. Druhá, Věci, kterých jsem se nezbavil (polsky 2017, česky v překladu Barbory Kolouchové 2020), obrací pozornost k matce, když po její smrti uspořádává pozůstalost v jejím bytě. Kniha získala nejdůležitější polská literární ocenění.

Radka Denemarková (1968) je od roku 2004 spisovatelkou na volné noze. To je v CZ velice radikální rozhodnutí. Zvlášť, pokud autorka nepíše ani románky pro dámy či slečny nebo nesestavuje knihy receptů na různé ala bažanty, ale píše takové knihy, jakou je třeba ta nebezpečně tlustá a nebezpečně náročná s názvem Hodiny z olova.

Příběh Stephena Hawkinga (1942 - 2018) je příběhem geniálního vědce, který měl celý život před sebou, když o něj málem přišel. Příběh muže, jenž jako jeden z mála rozuměl zákonitostem vesmíru a přitom jeho samého zachránila „obyčejná" láska.