Helena Kadečková (* 14. srpna 1932 Praha, † 30. června 2018 Čerčany) – vysokoškolská učitelka, překladatelka z islandštiny, staroislandštiny, norštiny i dánštiny, editorka a autorka beletrie, odborných i popularizačních pojednání...
V románu Letní světlo, a pak přijde noc nahlédneme do života lidí v malé islandské vesnici v 90. letech minulého století, za nastupující finanční expanze Islandu, následované totálním krachem.
Příběh slavného norského spisovatele Tarjei Vesaase o dvou mladých dívkách, jejichž křehké přátelství je nečekaně a náhle přerušeno smrtí jedné z nich ve velkolepém, ale děsivě chladném ledovém zámku...
Horečnatý románový debut (1890) norského autora, nositele Nobelovy ceny za literaturu Knuta Hamsuna. Hlad je zde metaforou hledání vlastní identity v existenciální prázdnotě, jakési vnitřní emigraci ze zavedených společenských pravidel.
Tématem příběhů sebraných v této knize jsou životní peripetie staroseverských dvorských básníků doby vikinské (800–1066) a skandinávského středověku (1066–1397).
Prostý, a přesto velkolepý příběh o shánění ovcí na zimu, tohoto každoročního rituálu hlavního hrdiny, vychází z autentického vyprávění místního farmáře Benedikta Sigurjónssona, přezdívaného Bensi z hor.
Román Bělidlo (Bleikeplassen, 1946) patří ke zralým prózám, vystavěným na půdorysu jednoduchého realistického příběhu, který prostoupen symbolickými významy a jako celek vytváří působivý obraz lidské existence.
Je podzim roku 1918, poslední rok první světové války. Obyvatelé hlavního města Islandu, patnáctitisícového Reykjavíku, pozorují oblohu zbarvující se září ohně a plynů ze sopečných výbuchů.
Vypravěčem novely současného islandského prozaika je malíř, který odešel z města do lesa a zabydluje se v karavanu. Z něj vychází na procházky lesem a pokouší se malovat přírodu.
V románu islandské autorky se dvaadvacetiletý vypravěč vydává na cestu z rodného severského ostrova do horského kláštera v blíže neurčené zemi na kontinentu.
Ságy o dávnověku jsou svéráznými skvosty bohaté vypravěčské tradice Islandu. Otevírají fantazijní světy, v nichž se bájní severští hrdinové utkávají s nadpřirozenými protivníky, oddávají se bujarým pitkám a dobývají nedobytné panny.
Původní příběh o Hamletovi z dánské kroniky Gesta Danorum vzniklé kolem r. 1200. Kronika byla vydána za humanismu v Paříži a našla si cestu až k Shakespearovi