„Asi Vás překvapí, že Vám píše člověk,
jehož neznáte a který si nepamatuje Vaše
jméno,“ čte začátkem roku 1917 v dopisu,
který má zásadně změnit její osamělý život,
mladá knihovnice z ontarijského Carstairs.
Závěrečnou část souborného vydání povídkového díla Vladimira Nabokova tvoří šestnáct próz z let 1938–1952, z větší části spadajících již do americké etapy autorovy literární dráhy. Svazek doplňují autorské a editorské komentáře a doslov k celému souboru.
Výbor z povídek Virginie Woolfové. Autorka mistrně zobrazuje přítomný okamžik, pomíjivé „zde“ a „nyní“. V těchto miniaturách se jí daří virtuózně zvěčnit pomíjivý okamžik, zachytit záchvěv světel a barev a podmanivě evokovat atmosféru.
Svazek patnácti krátkých próz jedné z nejtalentovanějších současných britských prozaiček zaujme originalitou témat i vybroušeným úsporným stylem, jímž dokáže zachytit „nesmírný tichý křik“ svých bezvýznamných a osamělých současníků.
Dvaadvacet próz, jež tvoří druhý ze tří svazků souborného vydání Nabokovovy povídkové tvorby, přesvědčivě dokládá rychlý rozvoj autorova prozaického nadání i schopnost vracet se v nových a nápaditých variacích ke klíčovým tématům a motivům.
První ze tří svazků shrnujících česky poprvé Nabokovovo povídkové dílo přináší v chronologickém pořadí sedmadvacet próz, které autor napsal během svého pobytu v berlínském exilu v letech 1921-27.
