Miroslav Petříček je filozof, přednášející na Filozofické fakultě
Univerzity Karlovy, a profesor oboru Filmové,
televizní a fotografické umění a nová
média na Akademii múzických umění v Praze.
Odborně se věnuje současné filozofii.
Filozofické texty mimo jiné překládá z francouzštiny
a němčiny. Jeho publikační činnost
je rozsáhlá, naposledy...
Představa vzájemné metodologické provázanosti výzkumu a umění, která se objevila koncem minulého století, odkrývá nové možnosti bádání a umožňuje nám pojmově uchopit takový výzkum, který by byl na umění založený.
Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim.
Naše vědění prochází v současnosti hlubokou proměnou a v západní kultuře je již delší dobu pociťována krize vzdělávacího systému a úpadek klasického vzdělání. Kniha se pokouší reagovat na tuto situaci a nově stanovit, o je základem naší vzdělanosti.
Klasické dílo známého kostnického profesora anglistiky a literární vědy ukazuje v historické i systematické perspektivě dvě klíčové kategorie zakládající literaturu.
Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby. Její téma je však prastaré a jako první je pojednal již Aristotelés.
Kniha vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby. V základě nauky o čtyřech temperamentech stojí teorie živlů v řecké předsókratovské filozofii a medicíně. Anatomie melancholie je dodnes velmi poutavá a čtivá.
Pusté ostrovy shrnují méně známé texty, které Gilles Deleuze publikoval v letech 1953-1974 v různých časopisech, jeho předmluvy a rozhovory či kapitoly ve sbornících a kolektivních dílech.
Román Korektura z roku 1975 patří k vrcholným dílům Thomase Bernharda. V knize se zrcadlí lidská velikost i ubohost, proměňující se vztah ke krajině i vlasti, rodině i institucím.
Bernhardova novela Na výšinách patří k jeho nejranějším prózám, resp. textům na pomezí poezie a prózy. Osmadvacetiletý autor tu ve zkratce vyslovuje vše, co se ho bytostně dotýkalo a čím trpěl jako opuštěný mladý muž.
První vydání nedávno nalezeného beletristického textu rakouského autora. Obsahuje jeho komentáře k udělení celkem devíti významných literárních ocenění. Vyznačuje se typicky bernhardovskou sebeironií a komikou, jakož i sarkasmem.
Soubor článků k Hegelově dialektické metodě (H. F. Fulda, D. Henrich, H. G. Gadamer, W. Wieland). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš.
Autor se ve třetím a závěrečném dílu znovu vrací k aporiím časové zkušenosti, ke sporu mezi Aristotelem a Augustinem, a odtud postupuje až k Heideggerovi, na kterého navazuje svým pokusem o hermeneutiku historického vědomí.
Soubor článků k vývoji této teorie ve Fichtových spisech (D. Henrich, J.-P. Mittmann, U. Pothast, J. Stolzenberg, H.-P. Falk, E. Dũsingová, J. G. Fichte). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš.
Výbor ze Sartrových kratších textů. Pojítkem všech tří textů je Sartrova představa o vědomí, jež je samo sobě plně přístupné a nemůže si před sebou nic zastírat.
