Helena Beguivinová (* 1951) po maturitě na SVVŠ odjela do světa. Po roce stráveném na Madagaskaru žila několik let v Bretani. Po návratu do Prahy se věnovala technickým překladům z francouzštiny a angličtiny při zaměstnání knihovnice, později působila na volné noze jako překladatelka a tlumočnice francouzštiny. Od roku 1995...
Český lékař židovského původu, který v třicátých letech 20. století vystuduje v Paříži, válku a antisemitské běsnění přečká v alžírském vyhnanství a po ukončení bojů se vrací do osvobozeného Československa......
Ar-men jako výsostný zástupce krásné literatury je jakýmsi minimalistickým příběhem-nepříběhem se spoustou vody, trochou techniky, přemírou větru a mořem snahy poznat sám sebe.
K tomu, aby se projevila nelidskost stačí jen nerozpoznat ve druhém svého bližního. Tuto svou pracovní hypotézu o banalitě nelidskosti se autor snaží ověřit na příkladech od antických po masakry 20. století.
Román nalezený v pozůstalosti francouzské autorky židovského původu vzbudil před nedávnem doslova celosvětový ohlas a zejména ve Francii, Velké Británii a USA se stal jednou z nejprodávanějších a nejrecenzovanějších knih.
Pro francouzského filozofa A. Glucksmanna není fenomén nenávisti pouhou metaforou sociálního jednání. Nenávist nelze sociologicky či kulturně "odvysvětlit", protože je faktem psychologickým a antropologickým.
Francouzský historik M. Bloch ve své rozsáhlé, byť nedokončené eseji uvažuje nad významem historie a historiografie a nad tím, co je podstatou historikova řemesla.
Kniha známého francouzského mediavelisty se zabývá interpretací pozoruhodného rodokmenu z 12, století, v němž je v první osobě líčen proces obrácení na křesťanskou víru židovského mladíka Hermanna.
Kniha je věnována utváření se kolektivní paměti komunismu v českých zemích v 90. letech 20. století. Autorka zde zkoumá nesnadné vyrovnávání se české společnosti s minulostí, limity pojímání komunismu jako totalitní ideologie.
Kniha francouzského esejisty a sociálního myslitele, jehož zkoumání soudobých jevů současného individualismu se dotýká takřka všech rysů a příznaků našeho současného života, respektive projevů soudobé západní civilizace.
Autor nás pomocí příkladů, cvičení a podnětů k postupné práci na sobě vede k tomu, jak se osvobodit od starých emočních zranění, jak odstranit nevědomé mechanismy a zdravě prožívat přítomnost.
Kniha Trhlina v dějinách je příspěvkem do dnes již rozsáhlého souboru děl o holocaustu. Francouzský kulturní historik Enzo Traverso se však termínu „holocaust“ vyhýbá a s diskursivní přísností hovoří o židovské genocidě.
Druhá část čtyřdílné práce význačného francouzského kulturního antropologa se zaměřuje na dvě látky, které nejsou potravinou v pravém smyslu slova, ale úzce s jídlem souvisejí: medu a tabáku.
