První původní česká monografie věnovaná Gustavu Mahlerovi nazvaná podle slavného obrazu švýcarského malíře Paula Kleea zaujme fenomenologickým výkladem a šíří mezioborových perspektiv. Je určena každému, kdo je stále schopen údivu nad světem.
Rodinná kronika, autobiografické pátrání i výpověď o polských dějinách 20. století. Polsko-švédský spisovatel a novinář rekonstruuje nejen osudy svých rodičů poznamenaných válkou a antisemitismem, ale také vlastní hledání místa v rodině i v zemi, která ho nikdy zcela nepřijala.
O ukrývaných dětech za druhé světové války ve Francii, ale především o udržení vlastní identity v krutých časech: hlavní hrdinka komiksu se vyrovnává s dospíváním v tu nejméně příhodnou historickou chvíli. Zároveň objevuje svou fotografickou vášeň, díky níž se komiks stává dokumentem v dokumentu.
Když se vás v probíhající krizi středního věku zeptá váš pětiletý potomek: „Táto, čím budeš, až budeš velkej?“, pravděpodobně vám příliš nepřidá. Dle nejnovější básnické sbírky Jana Sojky byla však tato otázka podnětem pro vznik veršů o pachtění se životním blátem člověka „s padesátkou na krku“.
Příběh intrik a dospívání v obřím paláci velkém jako svět vyniká neobyčejnou krásou jazyka. Čtyřicetiletá autorka teprve druhého románu zazářila nebývalou intenzitou a ne náhodou se dostala mezi finální trojici Litery za fantastiku.
Podle amerického odborníka představuje závislost na pomstě jeden z největších problémů současné společnosti. V nevšední knize pátrá po jejích neurobiologických příčinách, poukazuje na zvěrstva, k nimž vedla v dávné i nedávné minulosti, přináší srdceryvné příběhy o bažení po odplatě a radí, jak se s touhou po pomstě vypořádat.
Komiksová prvotina francouzské autorky je drásavou sondou do jednoho toxického partnerského vztahu. Přičemž útrapy nekončí ani poté, co z něj žena konečně unikne.
Postavy románu Maartje Wortel se v kempu ukrývají před světem, samy před sebou, či nacházejí útočiště v objetí milenců. Letní pohoda se nekoná.
Želva stojí u růžové květiny rostoucí uprostřed ničeho a považuje to místo za nejlepší, kde může právě být. Když ale otočíte na další stránku, zjistíte, že z oblohy padá obrovský kámen. Jenže to je právě ono – kameny, které se na nás řítí, dost často nemáme šanci zahlédnout.
Na české básnické scéně se objevuje další sebejistý debut pracující se syrovou tělesností i křehkostí duše. Obrazy se na čtenáře valí jako balvan a dokážou překvapit svou rozvětveností. Podobných sbírek v poslední době vyšlo několik a kniha Eli Hondl se vedle nich může směle zařadit.
Nová publikace z Filozofické fakulty Ostravské univerzity mapuje, jak moderní etnická literatura reflektuje ničení životního prostředí a útlak menšin. Od starých mýtů o Matce Zemi až po sci-fi vize budoucnosti ukazuje, že ekologická krize může být hluboce propojena s rasovou a genderovou diskriminací. Výsledkem je angažované čtení, které nenechá nikoho chladným.
Knižní rozhovor filmové novinářky s populárním režisérem jde trochu po srsti, nicméně je důkladný a otevřený. Režisér umí přiznat nezdary a přemýšlí o vztazích uvnitř štábu. Jen jeho bohatá – a zároveň nevyrovnaná – seriálová tvorba zůstala na okraji zájmu.
Život zredukovaný na leštění nádobí a výchovu k poslušnosti. Zapomenuté literární klenoty z dob portugalské diktatury odkrývají bezútěšný svět hrdinek, jejichž jedinou seberealizací měla být domácnost. Autorka však tíživé ticho a všudypřítomnou samotu prořezává břitkou ironií a demaskováním pokrytectví tehdejší měšťanské morálky, která raději klevetí, než by pomohla.
Čím detailnější znalost původních Foglarových příběhů čtenář má, tím více si druhý Hornův foglarovský počin užije. Příběh o zločinech rodících se z chudoby ale obstojí i samostatně.
Hudebnice Kateřina Marie Tichá vydává svou druhou básnickou sbírku. Nalezneme v ní množství intimních textů, které působí citlivě a minimalisticky, ale současně místy balancují na hraně patosu.
Debutový román využívá antické inspirace a je zdařilým mixem fantasy a špionážního thrilleru. Pozornost si však zaslouží i díky nekompromisnímu přístupu k postavám.
Po více než dvaceti letech od prvního vydání vyšla česky Kaliban a čarodějnice, zásadní kniha marxistického feminismu. Její autorka, italsko-americká filozofka Silvia Federici, staví do centra svého výkladu figuru čarodějnice jako jednu z určujících postav zrodu moderního kapitalismu a polemizuje přitom s marxistickou tezí o původní akumulaci kapitálu.
Kritika společnosti nemusí být pouze sžíravá aneb laskavým tónem ke snížení polarizace.
Svět venku hoří a my se uvnitř potichu rozpadáme. Čtvrtá básnická sbírka Přemysla Krejčíka nenabízí čtenáři bezpečný únik, ale naopak ho zamyká v klaustrofobní realitě jednoho běžného roku. Autor přináší syrovou inventuru každodenního života, ve kterém veškeré iluze odtékají kanalizací pryč spolu se vším ostatním.