Systémy něhy

(...) Marek Šindelka napsal román, který působí jako 60 let starý artový film. Je pomalý, nevytváří efektní shluky ostře střihaných dějových linek, ale vytrvale se koncentruje na jedno téma, jež rozvíjí do maximální komplexity. Pokud čtenář přijme, že to podstatné plyne až z celku, a ne z toho, jak příběh dopadne a co se někde sloganovitě vyřkne na plná ústa, čeká ho mistrovské dílo. V české próze posledních let zcela ojedinělé.