Recenze v médiích

Detektivce norsko-švédsko-francouzské dvojice vlastně není moc co vytknout, vše v ní funguje. Přesto působí jako vykalkulovaný produkt.

Camilla Barnesová svým přátelům a slavnému strýci Julianovi často přehrávala útržky někdy až absurdních rozhovorů svých stárnoucích rodičů. Nabádali ji, aby to vše sepsala do románové podoby, a tak vznikla její prvotina A jestli se nezabili…

Všechny, kdo si o sobě myslí, že Prahu znají a už je v ní nic nepřekvapí, autor spolehlivě vyvede z omylu.

Přes padesát let starý komiksový román je šokujícím svědectvím o tom, jak v japonské armádě za druhé světové války panovala středověká mentalita. Zajímavý je také kontrast karikaturních postav s temným příběhem.

Atraktivní, leč příliš divokou a obhroublou královnu pařížského podsvětí jako jediný dokáže zkrotit záhadný povaleč a podvodník Fec, a to jen svým znuděným pohledem. Jejich bouřlivý milostný příběh žene čtenáře z kouta do kouta od popisů horoucí vášně k naprosto chladným, střízlivým stavům bez emocí.

Prdíme. Zuříme. Jíme. Vzpomínáme – všichni lidé zažívají obdobné příjemné i nepříjemné okamžiky, které prostě patří k našim životům a které nás formují. V obrazovém slovníku se u jednotlivých vykreslených situací můžeme pobavit, rozněžnit anebo chytit za nos.

Příběh převaděče a kurýra tajných služeb, nad nímž komunistická justice dvakrát vynesla rozsudek smrti, si pozornost bezesporu zaslouží, i když právě ta převaděčská a kurýrní činnost v románu přijde trochu zkrátka.

V prvním dílu své nové série skloubil americký spisovatel Robert J. Bennett epickou fantasy s detektivkou ve stylu Nero Wolfa. Nyní přichází s pokračováním, které je laděné spíše do moderního thrilleru.

I když švédský novinář v oceňovaném románu o svém dětství vtipně glosuje tatínky, kteří mu prošli životem, mezi řádky si nelze nevšimnout nesnadného údělu jeho maminky.

Nikoliv nadarmo se v islámské mystice adept cesty nazývá muríd – doslova „ten, který něco chce“. A nechce toho málo. Touží po tom nejzazším a zároveň nejbližším, vždyť putování za Bohem se často ztotožňuje s cestou do vlastního nitra. „Ten kdo najde sebe sama, ten najde i svého Pána,“ praví slavná súfijská moudrost. Nástrah je ale mnoho.

Ve čtenářsky úspěšné komiksové autofikci předkládá oceňovaná belgická autorka vlastní příběh o boji s vaginismem, o bolestivé cestě za uzdravením těla a hlavně duše.

Předmět aktuálního sborníku ze sympozia k problematice 19. století byl stanoven už před třemi lety. Téma „americké zkušenosti“ ale mezitím pro Evropany nečekaně nabylo na naléhavosti.

Meditativní román o životě v „totálně odepsaném městě“, o muži v paralýze, o přítomnosti, do níž se vpíjí minulost i budoucnost a rozmlžuje ostré kontury všeho – příběhu, vztahů, katarze. A o dětech.

Obrazově výrazná kniha zpracovává téma identity vietnamsko-české dívky, která nikam zcela nezapadá. Zatímco vizuální stránka vyniká nápaditostí a citlivou prací se symboly, vyprávění naráží na schematičnost a nejasně vymezeného cílového čtenáře.

Co vznikne, když se Nezvalova Manon srazí s popovým hitem a svatý Václav dostane tělo Ramba? Básník Ondřej Macl se jako kurátor vydává na cestu do národního podvědomí, aby z odrhovaček od táboráků, popových hitů a klasických děl skládal literární koláže.

Co se stane, když se klasický anglický duchařský příběh zasadí do neúprosné jihoamerické pustiny? Agronom Florián přijíždí na osamělou usedlost studovat škůdce, ale brzy se sám ocitá v pasti nehostinné přírody i vlastních pochybností. Oceňovaný román je moderní variací na Jamesovo Utažení šroubu, v níž tísnivou atmosféru panských sídel střídá bičující déšť a nekonečný obzor Patagonie.

Nový český překlad poezie básníků lianozovské školy dává možnost nahlédnout do prožívání bytí na okraji sovětské společnosti. Dělá to vtipně, hravě i existenciálně vypjatě.

Příběh českého podnikání jako boj s předsudky i opatrné našlapování mezi nacionalistickými tábory