Autor trvá na naprosté kredibilitě materiálů sepsaných pracovníky Státní bezpečnosti od padesátých až do osmdesátých let 20. století, konkrétně těch, které se týkají kontaktů básníka a filozofa Zbyňka Fišera (Egona Bondyho). Své oponenty „usvědčuje“ z falšování dějin, z tzv. příručnosti, jestliže stejně jako on sám nevěnují pozornost především materiálům StB a podle nich nehodnotí život a dílo „ZFEB“.
Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje? Na otázku, která zní jako dětská hádanka, není třeba hledat v povídkovém debutu Marie Škrdlíkové doslovnou odpověď. Podstatnější je způsob, jakým podobné myšlenky vznikají: z pozornosti k drobným věcem, dětské imaginace, vztahu k přírodě i potřeby najít v chaotickém světě řád.
První díl romantické fantasy trilogie o vědkyni studující víly zavádí čtenáře na zasněžený skandinávský ostrov. Vyprávění o hrdince, jež není obdařená magickou mocí, zvláštní silou ani krásou a jejímiž zbraněmi jsou zpravidla jen bystrá mysl, znalost vílích příběhů a kovová mince v kapse, se nese převážně v poklidném tempu, přesto uspokojí i náročnější čtenáře.
Autobiografie rudé od kanadské básnířky a literární vědkyně Anne Carsonové přináší pozoruhodné přepsání starověkého mýtu do moderního příběhu o jinakosti a výjimečnosti. Skvěle dokládá slova Švédské akademie, jež Carsonovou ocenila za „smělé a invenční dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytvořilo nové formy pro současnou literaturu“.
Izraelský přírodovědec nepřináší ve své pozoruhodné knize pouze nahlédnutí do biologie netopýrů, ale dobrodružně líčí i desetiletí vývoje samotné chiropterologie a seznamuje čtenáře s jejími čelnými představiteli. Nicméně pro samé odbočky příběh létajících savců trochu ztrácí na údernosti.
Čtyřdílná série argentinského kreslíře nabízí klasickou akční sci-fi plnou střetů v kosmu i na roztodivných planetách. Giménezova kresba je opulentní, dynamická a plná detailů, jen občas není jednoduché se v ní vyznat.
V literární skice rámované všedním dnem v Praze poloviny padesátých let dává současný německy píšící pražský rodák nahlédnout do nitra a spletence vztahů a okolností, jež doprovázely život židovského intelektuála Jiřího Weila.
Přestože některé historické momenty označujeme výrazem kolaps civilizace, tok dějin se v daném okamžiku nezastavil. Na příkladu východního Středomoří kolem roku 1000 př. Kr. autor ukazuje, že některé říše se z krize nevzpamatovaly, ale jiné ji dokázaly využít ve svůj prospěch. Pokulhává ovšem v podání vysvětlení, proč tomu tak bylo.
Vztek se na člověka někdy valí jako slon a nejde si s ním poradit. Jakou má ale skutečně podobu? Jak chutná? A dal by se nějak překonat? Světoznámá ilustrátorka a spisovatelka čtenáře při hledání odpovědi zavede na místo sice nevábné, ale pro děti jistého věku rozhodně atraktivní – do kanálu.
Kde vlastně končí člověk a začíná stroj? Nový román Marka Šindelky zkoumá tuto hranici prostřednictvím vztahu pianistky Ady s jejím otcem, motivů paměti, hudby i technologií. Ambiciózní próza, která místo rychlých odpovědí nabízí pomalé čtení a prostor k přemýšlení, pravděpodobně jen tak v proudu české literatury nezapadne.
Americký spisovatel se vrací ke své úspěšné trilogii o tajuplné Oblasti X. Ani nový román o ní neprozradí o moc víc než předchozí knihy, nicméně příběhy, které se v její blízkosti odehrávají, jsou patřičně bizarní a skvěle vyprávěné.
V monumentálním románovém cyklu Septologie rozehrává norský nobelista Jon Fosse dva různé osudy malíře Asleho. V hypnotickém proudu vyprávění o samotě, umění a víře hledá odpověď na otázku, jak najít své místo ve světě plném nejistot.
Knižní výprava do historie objevování chemických prvků příliš nepřekvapí a sází hlavně na osvědčené příběhy, ale vyváženým spojením slova a obrazu si čtenáře snadno získá. A ačkoli jde o obrazového průvodce, autor dává na odiv i svůj popularizační um.
Hvězda světové knižní ilustrace přichází s novou knihou po dlouhých sedmi letech. Je to okouzlující a působivé jako vždy, jen čtenář marně pátrá po tom, proč to autorovi tak dlouho trvalo.
Odpoutání se od minulosti, nový začátek v odlišné kultuře, srdce toužící po čisté lásce a hledání sebe sama. To vše nabízí prvotina nadějné íránsko-nizozemské spisovatelky.
Krátké nahlédnutí do světa, který v dané podobě sice nikdy neexistoval, ale kdyby se evoluce vydala po trošku odlišných cestičkách, klidně mohl. Netradiční naučná kniha pro menší čtenáře sice občas popouští uzdu fantazii, také však ukazuje, že skutečnost je někdy stejně úchvatná jako nejsmělejší představy.
Motivy původní verze příběhu o Modrovousovi slouží v románu americké spisovatelky spíš jako atmosférická kulisa než jako nosné prvky děje. Děj táhne slušně vystavěná detektivní zápletka, avšak oproti autorčiným předchozím knihám je romantická linka schematická a některé vedlejší postavy působí jen jako prostředky k dokreslení prostoru.
V posledním románu tureckého nobelisty se na fiktivním osmanském ostrově stane morová epidemie katalyzátorem vraždy, revoluce a vzniku nového národa.
Mnoho jazyků, nespočet domovů, jediná paměť. Průvodce krajinou židovské literatury nás vede po modrobílé značce vinoucí se po tři tisíce let.
Téměř sedmdesát let starý argentinský komiks má i dnes svou působivost. Zub času je znát hlavně v pomalejším tempu a dlouhých dialozích. Český čtenář žasne především nad tím, jak nadčasoví uměli scenárista i kreslíř být.