Kniha Ladislava Hejdánka O umění je složena z deseti textů, v nichž se autor zamýšlí nad uměním a jeho rolí v našem životě. Autor v umění spatřuje inspirační zdroj jak pro naše myšlení, tak pro náš postoj ke skutečnosti. Od umění se dle něj můžeme na
Původním Halounovým záměrem bylo shromáždit v korespondenci materiál pro přehledovou publikaci o Büchlerově tvorbě, která v české literatuře dosud chybí. Výměna názorů mezi dlouholetými přáteli a výtvarníky...
Autor (jedna z největších postav moderního výtvarného umění) v knize rozvíjí myšlenky - výsledky pozorování a pocitů z období několika let na počátku 20. století.
Řeholní život prošel v české církvi po roce 1990 obrovským vývojem. Kromě uznání pozitivních faktorů řeholního života se na druhé straně text kriticky vyslovuje i k tomu, co v plnější řeholní identitě leckdy postrádáme.
Kniha textů o umění od architekta a fotografa Milana Pitlacha, jednoho z exulantů, kteří po vpádu sovětských vojsk bloudili rozvráceným světem, je jeho posledním odkazem rodné zemi.
Jednačtyřicet rozsáhlých portrétních interview - brazilský architekt Oscar Niemeyer, německý malíř Neo Rauch, jeho čínský protějšek Zhang Xiaogang a další.
Mohou film a literatura vyřešit společenské problémy? Jak by se měla proměnit levice, aby dokázala čelit tomu, že se čím dál víc frustrovaných lidí obrací k populistům a extremistům?
Umíte vycházet s lidmi, společensky vystupovat a zůstat přitom sami sebou? Autorka čtivě seznamuje čtenáře s pravidly komunikace a chování, s rolí emocí, s obranou proti manipulaci, se silou působení prvního dojmu.
Tento ucelený soubor studií vyšel už v roce 1959, v dalších letech byl doplňován, přepracováván a znovu vydáván; zůstává platným vhledem do „psychologie znázorňování“.
Schelling se filosofií umění zabýval systematicky od roku 1800. Přednáška Vztah výtvarných umění k přírodě (1807) představuje jeho poslední dílo věnované výslovně tomuto tématu.
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
Po třech dílech věnovaných Jizerským horám především z přírodovědného a ochranářského hlediska vychází první z plánovaných svazků zabývajících se historií a kulturou. Naše pohoří a jeho okolí začalo být osídlováno poměrně pozdě až ve 13. století.
Pátý svazek edice popisuje dění během takzvaného dlouhého 19. století, které je doslova nabito klíčovými událostmi a vynálezy, jež navždy změnily život lidstva.
Žijeme ve světě, kde technologie umožňují neustálou digitální komunikaci a nabízí stale nové možnosti, jak navazovat a rozvíjet vztahy. Přesto se zdá, že nikdo dopravdy nenaslouchá, nebo dokonce ani neví, jak na to.
Kolektivní, vícejazyčná monografie je koncipována jako mozaika různorodých textů představujících výsek spektra metodologických přístupů a aktuálních pohledů na problematiku památkové péče a středověkého umění.