Jedinečná práce mladého amerického historika, jež zkoumá život v Praze ovládané nacisty v době německé okupace. Autor se v této knize věnuje jak politickým, tak především hospodářským a sociálním dějinám.
Eleanor Akvitánská – dvojnásobná královna, manželka francouzského krále Ludvíka VII. a poté anglického krále Jindřicha II. matka tří králů vládla téměř sedmdesát let.
Přínosný, přitom však velmi čtivý a výstižný portrét jednoho z nejkontroverznějších panovníků středověku římsko-německého císaře a sicilského krále Fridricha II.
Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiograe.
Polský historik zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle.
Kniha patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti.
Kniha jako celek tak představuje originální příspěvek ke zkoumání čtyřiceti let komunistické diktatury v Československu a promýšlení jejího původu, povahy, proměn a dědictví.
Autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem.
Reitinger zvolil metodu analytických sond do Vratislavovy domácí a zahraniční politiky, s důrazem na jeho panovnickou moc. V mnoha ohledech je jeho kniha velmi objevná, protože novou optikou nahlíží dobu druhé poloviny 11. století.
Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.
Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
Niccolo Machiavelli (1469–1527) byl autorem nejen
proslulého traktátu Vladař, který obsahuje politické
úvahy odhalující a popisující mechanismy fungování
moci, a na který navázala díla dalších teoretiků
moci.
První mikrohistorická práce o dějinách 19. století. A. Corbin v ní rekonstruuje svět obyčejného měšťana, žijícího na pařížské periferii, jenž nijak nezasáhl do velký dějin a jehož život je typickým pro anonymní masy lidí z nižších sociálních vrstev.
Opavský historik Martin Čapský se ve své práci, která vědomě navazuje na jeho synteticky pojaté výklady Dějin Slezska, pokouší odhalit mechanismus formování se Slezska jako svébytné země.
