Historické edice Argo

Vynikající biografie předposledního rakouského císaře.

Analýza raněnovověké problematiky života v dětství a stáří, kultury bydlení, oblékání, stravy, cestování, přístupu ke vzdělání a jeho forem, způsobu rodinného, sousedského a komunálního života ve všech sociálních vrstvách.

Brilantní syntetický pohled anglického historika na dvěma světovými válkami poznamenané století.

Významný historik v této knize vysvětluje genezi vývoje fašismu jako svébytného způsobu totalitního myšlení a chování

Odborná publikace se zabývá středověkými představami intelektuálů o kráse a umění, v moderním slova smyslu o estetice.

Nápaditá práce francouzského historika reprezentuje autorovy názory na problematiku středověkého myšlení, mentálního chování a křesťanstvím ovlivněného jednání intelektuálů.

První díl úspěšné knihy o antropologii strachu v období středověku a novověku.

Bitvu u Bouvines, v níž se střetli francouzský král Filip II. August a římský císař Ota IV. Brunšvický, podporovaný anglickým králem Janem Bezzemkem, pojímá autor jako velkolepé drama, jehož ústředním tématem je sociologie středověké války.

Kniha odhaluje způsob cestování a každodenní život na silnicích v 17. až 19. století

Soubor studií, které byly v průběhu 70. a 80. let publikovány v Čechách i v zahraničí, prezentuje jedinečný pohled na historii české šlechty.

Známý francouzský historik v této knize mapuje kolektivní představy a mentalitu v době kolem roku 1000 s důrazem na milenaristické představy o konci světa a na soudobé pojetí zázračna a tajemna.

Ústředním tématem knihy jsou především dlouhodobé procesy transformace společenských a osobnostních struktur. Práce představuje základ nedogmatické, empiricky fundované sociologické teorie sociálních procesů.

Autor na základě inkvizičních protokolů z přelomu 13.–14. století rekonstruuje osudy katarské vesnice. Využívá přitom historické i antropologické metody a líčí život středověkých vesničanů ve všech jeho bizarních podobách.

Kniha líčí postupně historii Osvětimi jako původně německého města založeného v roce 1270, přes trojí dělení Polska v 18. století a germanizační snahy 19. století a dospívá až k neblahému vyvrcholení osvětimské historie ve 20. století.

V jedné ze svých nejslavnějších prací anglický historik představuje lidovou kulturu raně novověké Evropy jako celek. Přitom ukazuje, že její podoby byly výrazně formovány sociálními podmínkami, v nichž vznikaly, a kolektivními představami.

Historická kriminalita má ambici ukázat, jakým způsobem překračovali lidé v minulosti psané i nepsané normy. Zvláštní přitažlivost poskytuje raný novověk, 17. a 18. století, neboť je spojen s řadou základních změn společnosti.

Kniha přináší pohled na tuláky, žebráky, bezdomovce a jiné okrajové skupiny v tradiční české společnosti 16.– 18. století, kdy se utváří institucionální přístup k nim - represí a zároveň péčí měl chránit spořádané poddané.

Kniha mladého olomouckého historika programově navazuje na práce Josefa Polišenského o vztahu Českého království a Anglie na přelomu 16. a 17. století. Soustředí se na vytváření falckého mýtu a konstruování obrazu českého stavovského povstání v Anglii.

Le Goffova teoreticky založená kniha stála před dvěma desetiletími u počátků dnes módního tématu sociokulturní paměti. V několika navzájem provázaných esejích se zde Le Goff zamýšlí nad mechanismy konstruování individuální a kolektivní paměti.

Sborník deseti příspěvků se věnuje moderním, antropologickým přístupům v historickém bádání.