Rozsáhlá syntetická práce profesora historie Londýnské univerzity mapující dějiny Evropy od prehistorických počátků až po pád komunismu na počátku 90. let minulého století.
Jednačtyřicet rozsáhlých portrétních interview - brazilský architekt Oscar Niemeyer, německý malíř Neo Rauch, jeho čínský protějšek Zhang Xiaogang a další.
Kniha o podtextech - zhruba tak bychom asi mohli nazvat „kulturologický sborník“ Hlídka jako symptom, věnovaný fenoménu Lukjaněnkových Hlídek, respektive filmům, které podle úspěšné Lukajněnkovy „hlídkové“ řady vznikly.
Druhý díl kultovního románu-pohádky německé fantaskní literatury. Ústřední postavou je mladík, jemuž dal otec jméno Naslouchač, a osud mu opravdu přál: zdědil tajuplný a všemi barvami hrající kámen a magickou stříbrnou flétnu. Ale to ještě není všechno.
Závěrečný díl kultovního románu-pohádky německé fantaskní literatury. Ústřední postavou je mladík, jemuž dal otec jméno Naslouchač, a osud mu opravdu přál: zdědil tajuplný a všemi barvami hrající kámen a magickou stříbrnou flétnu.
Publikace o československé fotografii je věnovaná dvacetiletí po okupaci Československa roku 1968. Prezentuje na tři sta prací 126 autorů. Zastoupeni jsou například Dagmar Hochová, Viktor Kolář, Jindřich Štreit, Jan Saudek, Tono Stano, Jan Svoboda.
Unikátní vězeňské zápisky jedné z nejvýraznějších postav americké kulturní scény šedesátých let. Deník je nejen uměleckým dílem literárním, ale i výtvarným.
Netypický historický román z renesanční Itálie 16. století plný černého humoru a napětí – fiktivní memoáry chudého venkovana, který se v době hladomoru a moru nedobrovolně stane ochutnavačem u zpupného a nenáviděného vévody.
Autorovy úvahy mohou být pro mnohé – jak věřící, tak nevěřící – pohoršující a pobuřující. Opravdu nic mu není svaté, avšak jeho provokativnost v tomto případě není prvoplánová. Vyplývá spíše z upřímnosti a bezpředsudečnosti, s níž k tématu přistupuje.
Sníh, kdysi nepřekonatelná překážka, na půl roku přerušující jedinou cestu z Andorry do Francie, je leitmotivem novely, v níž je minulost dříve chudé, zapomenuté země v Pyrenejích konfrontována se současným blahobytem miniaturního státu.
Koncepce herectví uplatněné v tvorbě nejvýznamnějších českých divadelních režisérů 20. století: K. H. Hilara, E. F. Buriana, J. Honzla, J. Frejky, A. Radoka, O. Krejči, J. Grossmana nebo tvůrců Činoherního klubu.
Eseje v této knize vznikaly ze zaujetí pro současné umění a literaturu jako zvláštní formu lidského myšlení - myšlení, ve kterém se smysl nepotvrzuje, ale neustále znovu a znovu objevuje.
Vzpomínky Jaroslavy Skleničkové zachycují životní příběh jedné z lidických rodaček, do jejichž osudu nanejvýš krutým způsobem zasáhly dějiny v podobě vyhlazení Lidic.