Šebelka, Jan

Texty dvou deníků, které sepsal při svých cestách automobilem Benz z Liberce do Gondorfu dvaadvacetiletý Theodor von Liebieg v letech 1984 a 1985, vydá koncem října Dům česko-německého porozumění v Rýnovicích pod názvem Deníky z cest 1894-1895.

O tajemném Krakonošovi si lidé vyprávěli po staletí a první ojedinělé zvěsti o něm se nejspíše objevily ještě před příchodem hledačů pokladů koncem 13. století.

Vyznání Jizerským horám je složení pocty nejsevernějšímu českému pohoří a místním lidem. Zhruba 40 autorů...

V knize Kawan, ze života rockera vzpomínají na legendu bigbítu rodina, spoluhráči, kamarádi, fanynky i návštěvníci jeho koncertů, kteří padesát let chodili na jeho koncerty.

Humoristický román s názvem Lidičky z lahvičky s podtitulem Raport z víkendového setkání amatérských výtvarníků a spisovatelů na Máchově jezeře jakoby naplňoval myšlenku Františka Ringo Čecha...

Publikace přináší nové vzpomínky na světoběžníka Gustava Ginzela, horolezce, který se od šedesátých do osmdesátých let se zúčastnil několika horolezeckých a přírodovědných expedicí.

Byl jsem tobruckou krysou (Hnělička Stanislav, veterán od Tobruku a Dunkerquu);
Mám štěstí, že mým koníčkem bylo mé povolání (Janáček Jiří, teatrolog, pedagog, badatel a publicista);

Kniha O Hovnech a jiných běsech je sbírka veselých až tragikomických historek, do nichž nás občas přivedou naše vnitřnosti. Přináší kratochvilné čtení o situacích, které bychom podruhé zažít nechtěli.

Zápach čerstvé krve. Bzučící mouchy se slétávají k ranní hostině. Nehybný muž zhroucený v invalidním vozíku. V jeho týle se černá otvor průměru několika milimetrů.

Při návratu ze Sibiře koncem srpna 1968 Gustu v Moskvě zastihla pár dnů stará zpráva o „mezinárodní pomoci spřátelených armád bratrskému Československu“. Gusta nelenoval, nepřesedl hned z vlaku do vlaku, ale navštívil redakci novin...

Gustav Ginzel se stal proslulým díky své, zřejmě úmyslně pěstované image, podivína, prosťáčka a tak trochu blázna. Jaký ale ve skutečnosti byl obyvatel světoznámého Hnojového domu? Na to snaží odpovědět kniha publicisty a spisovatele Jana Šebelky.

Půdorys tragikomického příběhu Marka Kafky tvoří zapáchající průmyslové Město kdesi severu, komunistické čistky sedmdesátých let, a šest měsíců, které vyvrcholí odhalením sochy prvního dělnického prezidenta.

Publikace přibližuje osudy plukovníka Stanislava Hněličky, legionáře od Tobruku a Dunkerque. Mapuje jeho život od narození v Liberci, přes útěk do čsl. armády na Západě, jeho bojovou činnost i pestré a často trudné osudy po ukončení války.

Padesátiletá Otýlie Baldová je místostarostkou šedesátitisícového města. Je víc než deset let rozvedená, má dospělou dceru a mladého milence...