Hana Andronikova

Román vynalézavým způsobem spojuje několik rovin a časových pásem - Baťův Zlín, Indii třicátých let, poválečnou Ameriku.

Hana Andronikova debutovala románem Zvuk slunečních hodin, za nějž získala Literární cenu Knižního klubu a následně ocenění Magnesia Litera – román byl rovněž přeložen do několika jazyků.

Vzpomínky, co neuletí představují první souborné vydání autorčiných povídek a drobných próz.

Povídky o vztazích, citech, problémech i snech žen, z nichž ale ne všechny, jak se říká, vidí za roh.

Příběhy desátého souboru edice Česká povídka situovali autoři do blízkého i vzdáleného zahraničí. (Hana Andronikova, Jaroslav Rudiš, Jiří Kratochvil, Iva Pekárková, Iva Hlinková, Josef Moník a další)

Rozdílně přistoupili k tématu "erotika" oslovení spisovatelé v devátém svazku edice Česká povídka. Někteří přinášejí barvité příběhy plné děje, jiní více nahlížejí do nitra svých hrdinů.

Soubor osmi povídek ze současnosti a nedávné minulosti, o hledání slov a cest, svébytné světy z pohledu vypravěčů mužských i ženských, mladých i stárnoucích.