Nejprodávanější knihy, mapy nebo zboží za posledních 14 dní
film a divadlo

Od založení Divadla Járy Cimrmana uběhlo neuvěřitelných 55 let.

V této knize je zaznamenán kompletní vývoj legendárního souboru od počátků v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka přes normalizační nucené přesuny, změnu režimu a odchod Ladislava Smoljaka až po nucené přestávky v účinkování v době koronavirové pandemie. Jde o historii divadla zpracovanou sezonu po sezoně. Je v ní zahrnuto co možná nejvíce zajímavých informací za 55 let jeho působení. Unikátní jsou autentické vzpomínky, které herci poskytli autorovi v průběhu posledních dvou let. Knihu doplňuje řada dobových, dosud nepublikovaných, fotografií a zajímavých dokumentů.

Dá se s nadsázkou říci, že jde o neobjevenou truhlu se spisy o historii DJC, které se jen velmi těžko hledají v takto ucelené podobě.

Nechť vám tato kniha přinese okamžiky radosti i chvíle k zamyšlení.

Publikace zkušeného kameramana Marka Jíchy se věnuje definici funkcí a účinků kamerových nástrojů, se kterými se pracuje při výrobě filmu.

Vedle popisu vlastních zkušeností se studiem hereckých technik představuje Lenka Pichlíková-Burke koncepci 28 lekcí založených na praktických hereckých cvičeních a rozvíjejících jednotlivé prvky Čechovovy metody.

Dlouho postrádaná monografie o největším a současně jakoby nejkontroverznějším českém divadelním režisérovi Karlu Hugo Hilarovi (1885–1935) vychází z nejžhavější problematiky jeho šéfování ve Vinohradském divadle a v činohře Národního divadla.

Kolektivní monografie cíli zvláště na problematiku válečné (a) filmové propagandy.

Definitivní knižní komplet obsahující všech patnáct titulů divadla Járy Cimrmana.

Jak se české divadlo vyrovnávalo s dílem jednoho z největších divadelníků 20. století, Bertolta Brechta?

Kniha Zdeňka Hudce je vůbec první odbornou monografií věnovanou dílu zřejmě nejznámějšího nizozemského filmaře Paula Verhoevena, režiséra nemilosrdně otevřených společenskokritických snímků Turecký med či Sprej na vlasy.

Výbor 4 analytických studií zkoumajících detailněji vybrané stránky (inspirace, scénář, holocaust) působivého snímku Alfréda Radoka z roku 1948 o osudu českých Židů během éry protektorátu, ilustrovaný na příkladu pražské rodiny Kaufmannových.

Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity.