Příspěvek ke studiu dějin českého evangelictví, psaný formou vyprávění v 1. osobě plurálu. Vlastní děj se odehrává počátkem léta 1782 s jedinou výjimkou prvního příběhu ve funkci prologu, který má zpětnou vazbu do roku 1778.
V knize autor ukazuje prostřednictvím sedmnácti monografických portrétů přibližujících vybrané ikony postsovětské kultury, co podstatného se děje v současném ruském umění a jeho provozu.
Cyklem Spící Hrůza bloudí dekadentně fantazijní přeludy. Nad jednotlivými příběhy trčí figura Ing. Honzy Hrůzy, jehož čtyři apokalyptické burlesky vytrhují chumel hrdinů, Hrůzových přátel, z šedi jejich prostých životů.
Střípky moudrosti volně navazují na dvě již dříve vydané sbírky textů z oblasti magie a hermetiky. I v tomto případě se jedná o soubor krátkých, víceméně humoristických črt, které jsou tentokrát doplněny korespondujícími symboly mayského orákula.
Předložené svěží dílko nás opakovaně provede liturgickým rokem, což nám
slovy autora poslouží k tomu, abychom si znovu uvědomili na čem stojí náš
život, kam míří naše naděje a znovu vyrazili na cestu, pokud přešlapujeme na místě.
Herec v netradiční úloze spoluautora knihy - korespondence Ladislava Chudíka s básníkem Jaroslavem Seifertem, nositelem Nobelovy ceny za literaturu 1984.
