Na základě osobitého rozboru českých slov tu autor nečekaným způsobem přehodnocuje základní kulturní jistoty a dochází až ke katarzi "pravdy bláznů", ztělesněné horou Ťululum.
„Ale já se rozhodl, žádný pracující život mě nedostane. Neskončím unavený, naštvaný a zbavený své mladistvě svobodné tváře jako mí rodiče.“ Prozaický debut sleduje Kláry Elšíkové.
Próza Zvlčení nahlíží do života dvou rodin: lidské a vlčí. Jejich příběhy se pokradmu přibližují, až dojde k tajemnému prolnutí. A kdesi v pozadí je slyšet baladický tón starých legend.
Z několika desítek svých populárně vědeckých textů autor - náš přední psychiatr - spolu s redaktorem Milošem Voráčem vybrali a sestavili knížku esejů, sloupků, komentářů i zamyšlení. Výtvarného doprovodu se ujal klasik české karikatury Miroslav Barták.
Strhující historický román z renesančních Benátek představuje neobvyklou hrdinku: mladou lékařku Gabriellu Mondini, jež svou profesi vykonává za podpory svého otce-lékaře a k nelibosti svých mužských kolegů.
V autobiografické próze, která je pásmem záznamů a úvah inspirovaných putováním do Indonésie, se Lubomír Martínek mimo jiné soustavně vymezuje vůči životnímu stylu založenému na těkavě povrchní konzumaci zážitků.
Krásná, svůdná, něžná, inteligentní… taková je Nathalie, a do smrti svého manžela je i šťastná, pak se její život zlomí… Dokud si ze záhadných důvodů nevšimne nezajímavého, trochu nešikovného kolegy.
Guy Gavriel Kay se nechal pro příběh své knihy inspirovat slávou dávné čínské dynastie Tchangů a propojil dějiny s fantazií do díla, které je nesmírně působivé dějově i citově.
Dvojící hlavních postav je bohatá stará paní – bývalá primabalerina – a její adoptivní syn a tématem konflikt strachu a svědomí, charakteru a mravní nepevnosti, jež může mít za určitých okolností velmi tragické důsledky.
Nový román úspěšného českého spisovatele si pohrává s klasickou českou vášní – houbařením. Vypráví příběh mladého nakladatelského redaktora Gregora Martyho, který bojoval s podivuhodnou drogou a málem nad ní zvítězil. Vychází s 3D ilustracemi Pavla Růta.
Tento v češtině dosud nevydaný román je založen na autorových vzpomínkách na rodný Lowell. Zároveň se z kontextu jeho díla poněkud vymyká, protože Kerouac zde opouští svou oblíbenou a obvyklou kronikářskou polohu.
Autorka volně navazuje na své předešlé publikace s národopisnou tematikou, respektive její nenásilnou popularizaci. Tentokrát stylizuje knihu do podoby starobylých kalendářů, které bývaly oblíbenou četbou ve venkovských domácnostech.
Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700–1100), nazvaná Jako když dvoranou proletí pták, podává poprvé v českém překladu soustavný obraz literatury Anglosasů od nejranějších písemných památek začátku 8. století.
