Osm příspěvků zařazených do knihy Po cestách kritického myšlení je provázáno vztahem k dílu Otakara A. Fundy. Nabízí rozbor vývoje Fundova myšlení a zasazuje je do kontextu obecných kulturně-filosofických problémů současnosti.
Šesté číslo otevírá rozhovor s historikem Peterem Moree o husovské filmové trilogii a jejích souvislostech. O tom, jak málo vypovídá škatulka extremismu a že nebezpečí se může skrývat jinde, píše Jan Škrob a sktský teolog Andrew Morton.
Říjnový Protestant otvírá rozhovor s filosofem Karlem Flossem, co znamená vést dialog. Několik autorů zprostředkovává na základě osobních zkušeností realitu dnešní Sýrie i příběhy uprchlíků.
Jádrem pátého svazku Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum (2015) je reflexe prof. Kennetha Maly nad problematikou Heideggerových Beiträge (1936/38).
Maritain ve svých Sedmi lekcích neprobírá všechna témata klasické metafyziky. Jde o noetické základy metafyziky a o to, co bezprostředně vyplývá z povahy jsoucna, totiž o první ontologické principy. Je to spíše úvod do metafyziky...
Smysl pro víru (sensus fidei) je oním nadpřirozeným poutem v srdci lidí, které drží pohromadě církev. Jasnější vědomí o tomto nesmírném daru by měl vést zejména katolického věřícího k novému sebehodnocení.
Autorka se distancuje od tradičního výkladu životopisů starověkých světců jako něčeho antierotického nebo neerotického a odhaluje v nich vzkvétající ars erotica.
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
Kniha přehledně představuje celou náplň duchovní praxe, která se pod vedením Ing. Jiřího Vacka již 20 let provádí na společných týdenních setkáních na Morávce.