Milost - rozporuplné slovo, alespoň v češtině. A přece jde o stav bytí, kterého je nám tolik zapotřebí. Adyshanti, mladý u nás ještě neznámý auto, se zabývá příčinami utrpení, které si ale často způsobujeme sami.
Nebudu nikdy dobrým teologem, pokud budu jen studovat názory jiných, psát vybroušené rešerše a nikdy nepocítím žízeň živé bytosti po Bohu. Pokud budu svět zkoumat jen z vnějšku, jako nezávislý a nezaujatý novinář, nikdy jej nepostihnu.
Kniha je pramenem poznání původního křesťansko-gnostického učení i vhodnou vstupní branou do problematiky srovnávacího náboženství a studia starověké filozofie.
Monografie I řekl Bůh zaceluje velkou mezeru v díle českých teologů, protože opravdu současná, původní, kompletní teologie stvoření v našem jazyce po mnoho desetiletí nebyla k dispozici.
„Pravidelná kontemplativní modlitba spouští ozdravný proces, který můžeme nazvat „boží terapií“. Hluboké spočinutí, jehož dosahujeme při modlitbě, rozrušuje udusanou půdu kolem emočního plevele v našem nevědomí; naše tělo je jím doslova promořeno.
Publikace je určena všem, kteří sice nevyznávají žádné náboženství, ale současně jim připadá, že v prožitcích postav, jako je Ježíš, Buddha, Lao-c’, Rúmí a další mudrci minulosti, lze najít důležité pravdy.
Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident? Jak hovořit o víře v dnešní době? Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole? Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku?
Mým povoláním je být člověkem a tedy obrazem Boha. Jakou roli v tom chce sehrát modlitba. Čeho je schopna a co umí? A co umět má? Jak tomuto „pozdvižení mysli“ pomáhá to, co jsem, čím vládnu.
