Dvojjazyčný výbor z díla předního irského básníka. Básně Bernarda O’Donoghua (* 1945), jsou balady nebo jejich torza působící jako „archeologické nálezy.“
Radimem Kopáčem uspořádaný výbor z rozsáhlého díla Vikiho Shocka (1975), všetečného autora (básníka, prozaika, kreslíře a kolážisty), nadšeného dědice domácích i světových avantgard, potažmo všech „moderních básnických směrů“.
Za co přesně se autor omlouvá? Za svoji životní bezradnost, kterou umí prodat jako nikdo jiný? Brilantní smysl pro rytmus? Nebo za to, že vás urazil? Že vám přebral holku? Že na rozdíl od vás ví, co je to aliterace?
Zralá sbírka poezie významného českého básníka Petra Motýla (1964) skládá počet z dosavadního autorova života, v rovině spirituální i ryze pozemské. Poezie je to však živoucí a živá, bez sentimentu, plná barev a překvapivých nálezů.
V básnické sbírce se mísí vzpomínky na rodiče, elegie na přátele, variace na Vergiliovu Aeneidu či na středověkou irskou a moderní francouzskou poezii – básníkův hlas ustavičně rozmlouvá s jinými hlasy a básně dávají prostor životům druhých.