Odborně zpracovaný katalog středověkých rukopisů KNM, jež nejsou obsaženy ve starších publikovaných katalozích (čili především rukopisů získaných po roce 1916).
Kniha je originální obrazovo-textovou koláží, která přináší výběr kreslených vtipů o "máničkách" z normalizačního tisku vedle vzpomínek a reflexí někdejších "vlasatců" a vedle fotografií zachycujících především osobnosti předlistopadového undergroundu.
Publikace líčí Napoleonskou invazi z let 1807-1810. Poloostrovní válka je název letitého konfliktu napoleonských válek, který zuřil ve Španělsku a Portugalsku v letech 1807 až 1814 a v mnohém přispěl k Napoleonovu pádu.
Kniha zpracovává historii československých vojenských jednotek jako součásti ruské armády od vzniku až do rozhodnutí o jejich stažení pres Vladivostok do Francie.
Kniha mapuje politický vývoj a formování národa u jihomoravských Němců v letech 1848-1919, a to na pozadí kategorií svobody a demokracie. Soustřeďuje se na město Znojmo a institut voleb v regionu.
Strhující dokument o excesech, kterých se dopouštěly tzv. Rudé gardy na Němcích po osvobození v roce 1945. Kniha je ekvivalentem stejnojmenného televizního dokumentu České televize. Součástí knihy je DVD se záznamem masakru na Bořislavce.
Profesor František Černý, první polistopadový děkan FF UK, se ve svých
vzpomínkách vrací k dvacetiletí tzv. normalizace (1969–1989), jednomu
z nejrozpornějších období v dějinách Univerzity Karlovy.
Tato provokativní poučná studie zkoumá prostředí, v jakém filosof Otto Weininger (1880-1903) psal svou kontroverzní knihu Geschlecht und Charakter (Pohlaví a charakter).
V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla "udělat pořádek" ve Františkově hagiografii.
V událostech exodu a exilu, tedy vyjití Izraele z otroctví v Egyptě a návratu z babylonského zajetí, nachází Deurloo ústřední poselství částí Starého zákona označovaných jako Zákon a Proroci.
Sborník Židovská menšina za druhé republiky si všímá různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939).
Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933.
