Básnická sbírka Petra Turečka se líbí lidem, kteří tvrdí, že nesnáší poezii. Líbí se lidem, co tvrdí, že pochopili Joyceova Odyssea. Chomáč moderních anekdot. Vhodný dárek pro gympláky, jež nosí manžestrové sáčko.
Poezii docenta Emila Caldy lze zařadit ke tvorbě hravé, ironické, perziflážní, v tradici například „anarchopoezie“ Josefa Macha, Františka Gellnera, nedávno byly zveřejněny podobně laděné básně Jaroslava Haška.
Básníka Hynka Viléma milují děti i rodiče už od jeho prvotiny Dobrý pejsek pro kokínko přeskočí i přes hovínko a později pro skvělé přebásnění knížek Neptáček nebo Víš, co má v plínce myš?
Dobrá zpráva: ve vesmíru nejsme sami, jsou tu s námi zvířata.
Pes, který spí v křesle u televize - to už je vlastně poloviční člověk.
Kapesní zvěřinec je dobré mít stále při sobě. Je to knížečka poslední záchrany, když je ti smutno nebo když chceš
Ve své aktuální básnické sbírce míří Marie Jehličková k širokodechým litaniím a hymnům, plných neologismů, archaismů, patosu a závratí. Neleká se velkých abstraktních pojmů ani kosmických a existenciálních hlubin.
Závěrečná část básnické tetralogie (Běhařovská lhářka, Jindřich Jerusalem, Cesta k lidem) Martina Pocha se soustředí na eponymní městys protkaný potrubím, s nemocnicí Motol ve středu jako místem akce, spěchu, ...
