Když na sklonku roku 1349 dal Karel IV. norimberským měšťanům souhlas se zřízením velkého tržiště na místě dosavadního židovského ghetta, a nepřímo tak připustil následný pogrom, vymínil si, že na místě synagogy vznikne kaple zasvěcená Panně Marii.
V kontrastu s tradičním narativem polské historické identity, přináší tato kniha realističtější obraz polského šlechtického světa, českému čtenáři doposud víceméně neznámý.
Úvodní příběh audioknižní řady Letopisy královské komory, odehrávající se v polovině 16. století, za vlády Ferdinanda I. Habsburského, je zasazen do města Plzně.
Kniha, která je unikátním ego-dokumentem a historickým pramenem k poznání pro dějiny Československa v éře studené války, se zaměřuje na československo-čínské vztahy po úmrtí Mao Zedonga (1976).
Publikace se věnuje méně známému řemeslnému fenoménu, jehož minulosti, sociálním a kulturním souvislostem existence byla doposud věnována jen malá pozornost. Kniha zpřístupňuje výsledky několikaletého historicko-etnologického výzkumu.
Publikace analyzuje fungování lodních společností v habsburské monarchii a současně mapuje fenoménu vystěhovalectví z Rakousko-Uherska v období masové migrace do USA na přelomu 19. a 20. století.
Kolektivní monografie s názvem „Spanilost Vaše cizozemcům se líbí…“ přibližuje v mezioborovém pohledu vývoj a proměny českých kuchařských knih vydávaných v průběhu „dlouhého“ 19. století.
Komentovaná a historickým úvodem doprovozená edice deníků volyňské Češky Dobromily Šebestové. Ve svých zápiscích zachycuje dobu před 2. světovou válkou, ale především válečné události ve Svobodově armádě. Obrazovou přílohu tvoří dobové fotografie.
Tzv. pseudoabelárdovská korespondence vychází ze sbírky nazvané Listy dvou milenců a obsahuje 116 středověkých milostných dopisů, asi z 12. století. O jejich autorství se dodnes vedou spory.
Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.
V učebnicích historie a vědeckých dílech najdeme údaje o panovnících, slavných bitvách, hospodářství i umění, ale o základních lidských potřebách se toho dozvíme málo či vůbec nic.
Kniha zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu.
Cílem této kolektivní monografie je poskytnout univerzitním studentům historie základní seznámení s teoretickými idejemi (vědomými i nevědomými), které utvářely obor historie, a to především v anglosaské perspektivě.
Folklorista a literární historik Karel Dvořák vydal svůj soupis exempel – vyprávění mnoha žánrů používaných středověkými kazateli jako názorné ilustrace jejich kázání – již r. 1978.
Kniha vznikla jako vyprávění muže, který prožil svá klukovská léta v samém centru protektorátní Olomouce. V době, kdy my své děti ochraňujeme ode všeho zlého, se on v dětství denně potkával s krutou realitou válečných let.