Nejprodávanější e-knihy - prosinec 2022
vojenská technika, zbraně

V armádě prožil téměř všechno: válku, smrt, vítězství i zklamání. Armádní generál Aleš Opata otevřeně popisuje dechberoucí chvíle v zahraničních misích od Balkánu po Afghánistán stejně jako zákulisí jednání před vstupem České republiky do NATO, řízení operací při povodních nebo covidové pandemii.

Osobní vzpomínky na válečné útrapy i poválečnou perzekuci. Z řady autentických vyprávění válečného pilota vzniklo více než dvacet let po jeho smrti pozoruhodné pásmo jeho celého životního příběhu.

Bylo to brzy na jaře roku 1942, kdy pod nemilosrdně pálícím slun¬cem libyjské pouště začínalo vrcholit slavné obléhání Bir Hakeimu. Generál Koenig, velitel Svobodných Francouzů a francouzské Ci¬zinecké legie v severní Africe, a jeho jednotky, čítající dva tisíce mužů, byli po patnáct dní a nocí obklíčeni německými jednotkami Afrika Korpsu pod vedením generála Rommela.

Letecká válka nad západní frontou trvala téměř šest let. Pro stíhače představovala vůbec nejtěžší bojiště, na němž operovaly ty nejmodernější stroje. Létalo se zde většinou ve velkých výškách a početných formacích.

Příběh Jaroslava Švarce, jednoho ze sedmi statečných parašutistů, který padl 18. června 1942 v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

Od oblohy nad Afghánistánem přes Středozemní moře až po nebezpečné ulice Iráku, tam všude tito stateční muži a ženy plnili své vojenské mise. Co však spojuje hrdinné bojovníky oceněné mnoha vyznamenáními? Kde čerpali inspiraci pro službu vlasti? Co pro ně znamená osobní oběť?

V noci z 5. na 6. dubna 1945 se na ostrově Texel u nizozemských břehů vzbouřili Gruzínci, kteří v německých uniformách sloužili v 822. praporu „královny Tamary“, a pomocí nožů a bodáků zmasakrovali na 400 německých vojáků ze stejné jednotky.

Neúnavný badatel a výjimečný autor literatury faktu Karel Pacner text rozsáhlého diptychu, ve kterém podává strhující obraz světové špionáže od počátku 20. století do dneška, do poslední chvíle aktualizoval. Především na základě nově zjištěných skutečností z tajných archivů.

Pojem „letecké eso“ zná asi každý. Existovali však také mimořádní tankisté – jen jejich označování coby es bylo volnější, prosazovalo se postupně a záviselo na konkrétní armádě.

Během první světové války se zrodil pojem „stíhací eso“. Byl jím označován letec, který dokázal sestřelit pět a více nepřátelských letadel. Šlo sice o neoficiální, zato však velmi ceněný titul – snad každý pilot se jím toužil stát.