Historik Josef Žemlička patří k předním odborníkům na přemyslovskou dobu. Proto neudiví, že se jeho román opírá o hluboké dobové znalosti. Autor se rozhodl nahlédnout za hluchá místa letopisů i kronik a do středu své druhé prozaické knihy postavil zd
Každý obyčejný den nám může změnit život. Hrdinové povídek scenáristy Marka Epsteina jsou zdánlivě sebejistí a stabilní jedinci uchlácholení drobnými lidskými sny. Jejich jistota ale není víc než pouhé očekávání pádu.
Trujkunt je zvláštní místo. Trujkunt je i titul kriminální trilogie. Její autor tak nazývá nejvýchodnější cíp naší země, trojmezí Česka, Polska a Slovenska, kde prolnutím sousedských jazyků vzniklo originální nářečí zvané po naszymu.
Eseje navazují na autorovu úspěšnou, odborníky i veřejností oceňovanou knihu Evoluce svým vlastním tvůrcem. Od velkého třesku ke globální civilizaci (2013).
Rozsáhlá faktografická kniha o uměleckém turné jezdecké revue plk. W. F. Codyho zvaného Buffalo Bill. Formou současného průvodce po autentických lokalitách mapuje jeho životní osudy ve Spojených státech a pozdější vystoupení v Evropě.
Max Smitt na singlu je rozšířením čtenářsky velmi úspěšné knihy. Obsahuje eseje publikované v knize Slečny z Avignonu (2010), nově upravené texty a dále eseje publikované v knize Ta možnost tu prostě je (2015).
Publicista a spisovatel Jan Vávra byl jedním z lidí, kteří stáli u zrodu televize Nova. Ve svých vzpomínkách se vrací k okolnostem samotnému vzniku naší první soukromé televize, líčí její zrod, počáteční potíže i fenomenální úspěch.
Je možné na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obhájit diplomovou práci o onanii v literatuře? Navíc diplomovou práci podstrčenou jako kukaččí vejce?
Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery.
K napsání prvního románu Lupič inspiroval rakouského spisovatele Martina Prinze (*1973) skutečný bankovní lupič a zároveň maratonský běžec, který „působil“ v rakouských bankách na konci 80. let v masce Ronalda Reagana...
Cesta za svobodou vedla peklem. Příběh Hany Sternlicht v sobě zrcadlí úděl židovského obyvatelstva českých zemí 20. století. I větve její rodiny brutálně uťal holokaust.
Ve svém čtyřiadevadesátém roce se autor několika desítek divadelních her, románů, memoárománů a filmových scénářů Pavel Kohout rozhodne pod „anonymním pseudonymem“ Pako naskočit znovu do nekončícího štafetového závodu.
Luna je zvláštní holčička. Mluví s hvězdami, duhu má jako klouzačku a mraky bere jako přátele, Jenže poslední dobou často pozoruje pozemský život a i když vnímá, že se tam dějí i složité věci, jedno jí nedá spát. Chtěla by poznat dotek.
Běla se za Pavla, jehož rodiče mají restauraci na malém městě, provdá z velké lásky. Kvůli budoucímu manželovi se dokonce vyučila kuchařkou, ačkoli odjakživa toužila být učitelkou.