Vzpomínková próza románového charakteru od překladatele a publicisty Jána Roznera je autentickou zprávou o lidech, událostech a poměrech dané doby, o kulturních, společenských a politických poměrech na Slovensku na počátku normalizace.
Publicista a spisovatel Jan Vávra byl jedním z lidí, kteří stáli u zrodu televize Nova. Ve svých vzpomínkách se vrací k okolnostem samotnému vzniku naší první soukromé televize, líčí její zrod, počáteční potíže i fenomenální úspěch.
Román Miroslava Stoniše je apoteózou lásky, té první, neopakovatelné, která podle vypravěče znamená "ztrátu země pod nohama a cestu do nebe ve stavu beztíže", stavu, kdy v člověku přesto občas "skučí a sténá vichr tesknice".
Tak jako ve svých předchozích knihách, i v Klaunu Šalimarovi vede Rushdie široce rozklenutý románový děj s charakteristickou suverenitou a jazykovou invencí až k samému závěru své „písně smutku i naděje“, reagující na neklidnou tvář dnešního světa.
