Andreas Weber v této průkopnické práci ukazuje, že živé bytosti nejsou pouhé biologické stroje, ale stejně jako lidé jsou živými, tvůrčími subjekty poháněné smyslem a výrazem.
Během více než sedmdesátileté historie Československa se vystřídalo několik dějinných epoch charakterizovaných rozdílnými politickými poměry a na Pražském hradě se zároveň postupně vyměnilo devět mužů ve funkci prezidenta.
Všimli jste si portrétu ženy na titulní straně knihy? Líbí? Během pár vteřin ho nakreslila Midjourney – stačilo jí dát pár pokynů a navíc za to nic nechtěla.
Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti.
Novinář, spisovatel, textař, pasák krav, filozof-samouk, ředitel prezidentské ochranky, protidrogový specialista, ředitel a spolumajitel firmy, noční vrátný, entomolog, ... To je Jiří Ruml.
Vědce považuje dnešní společnost většinou za ty „dobré“: jsou vzdělaní, odvážní a přicházejí s nápady a objevy, které mohou změnit naše životy k lepšímu.
HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení.
Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.
Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým.
V knize Mýtus a skutečnost shrnuje autor dosavadní poznatky o mýtu. Zamýšlí se nad jeho definicí, zabývá se jeho strukturou a funkcí a dále probírá tematicky jednotlivé typy mýtů. Všímá si mýtů o původu a kosmogonických mýtů, mýtů a rituálů obnovy.
Trumpova agenda je nejmarkantnějším symptomem dlouhodobě postupující krize a vyústěním těch nejhorších trendů minulého půlstoletí. Nyní už nestačí pouze vyjadřovat nesouhlas, je zapotřebí věrohodného plánu na uzdravení rozdělené společnosti.
Autor prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení.
Název knihy navazuje na předchozí autorovu práci Ekonomie přírodních národů, tentokrát se však zaměřil na „Český lid“,
což je nejen historické vymezení předmětu zájmu, ale také hold etnologickému časopisu s tímto názvem. I. svazek.
V roce 1927 Československo přijalo zákon č. 117/1927 „o potulných cikánech“. Tato právní norma prvorepublikovým policejním orgánům umožňovala z některých jednotlivců či skupin obyvatel učinit občany druhé kategorie.
