Nejprodávanější tituly v roce 2022
filosofie a náboženství

Tato kniha spojuje dvě studie k tématu politické teologie. Kniha je určena všem zájemcům o vztah mezi náboženstvím a politikou, zejména z řad studentů společenských věd, historie a teologie.

Nový překlad do současné ukrajinštiny vytvořil ukrajinský teolog a překladatel Rafajil Pavlovič Turkonjak (*1949), od roku 1992 člen Ukrajinské biblické společnosti a vedoucí oddělení pro překlad Bible do moderního ukrajinského jazyka.

Autor pravděpodobně sám netuší, jak moc je jeho kniha výbušná, jak moc je neobyčejná, osvěžující, strhující, milá a jak moc je vzdálena jistě dobře míněným a nabádavým duchovním brožurkám našeho mládí...

Kniha Smutná nevyhnutelnost chodu věcí staví do hlavní role historickou osobnost známou snad úplně každému a jejími ústy nabízí absurdně tragikomický pohled na dvacáté století.

Antonin Gadal, poslední strážce katárských mystérií, v knize poodkrývá stezku hermeticko-křesťanského zasvěcení jihofrancouzských katarů z 12. a 13. století a popisuje historické pozadí, které vedlo k rozkvětu a smutnému zániku tohoto hnutí.

Rudolf Steiner podává v knize velkolepý přehled vývoje člověka a Země. Kniha ve zhuštěné formě seznamuje se základy, z nichž anthroposofie vycházela.

Tato kniha představuje Lao-c'eho jako duchovního vůdce čínského národa. Čtenář je seznamován s důležitými okamžiky z mudrcova života, s jeho učením o bohu, "Vznešeném", a o zákonech působících ve stvoření.

Verze „XL“ je vytištěna mimořádně velkými písmeny, čímž vychází vstříc čtenářům, kteří mají potíže se čtením drobného textu. Ideální je nejen pro seniory, ale také například pro veřejné předčítání.

Ánanda Kéntiš Muthú Kumárasvámí byl světoznámý indolog, znalec orientálního umění, historik světových náboženství a metafyzik.Ve své pozdní knize se Kumárasvámí zabývá chápáním protikladnosti pomíjivého světského času a nepomíjivé božské věčnosti.

Autor předkládané Knihy cest (Safar-náme) Náser-e Chosrou byl úředník, filozof, básník, vzdělanec a emisar ismácílíje a dodnes se těší úctě mezi vyznavači ismácílíje, je považován za jednoho z nejvýznamnějších velikánů středověké perské literatury.

Nové vydání Husových Listů z Kostnice zprostředkuje současnému čtenáři myšlení významného českého kněze, kazatele, teologa a myslitele, který se stal symbolem zápasu svědomí jednotlivce s mocenskou elitou.

Jiří Vácha ve své jedinečné knize shrnuje nejen současnou vědeckou kritiku darwinismu, ale celý problém rozšiřuje ještě o „vědomí“, jako nejspecifičtější vlastnost živých bytostí.

Čtenář se v knize setkává s Williamsovou kritikou Immanuela Kanta, ale i utilitarismu nebo s pojmem autenticity. Hlavní tezí knihy je poznatek, že úvahy o morálce nelze systematizovat.

V dějinách náboženství můžeme vysledovat vždy dva proudy: jeden by rád dospěl k Bohu tím, že se zříká sexuality a pěstuje askezi a zdrženlivost; druhý zakouší Boha prostřednictvím sexuality a erótu. Obě cesty zřejmě odpovídají lidské zkušenosti.

Co jsme vlastně zač, co je to okolo nás, kde jsme se tu vzali a proč? Otázky, které trápí člověka odnepaměti a zaměstnávající vědce i spirituální vůdce. Existují tisíce odpovědí, ale ani na jedné se zatím lidstvo neshodlo.

Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22–48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti.

Kam patří Bělorusko? Na Západ nebo na Východ? Co ho pojí s jeho nejbližšími sousedy a co ho od nich odlišuje? Existuje něco jako „běloruský světový názor“?

Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autor zdůrazňuje jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.

Soubor chronologicky řazených záznamů, které se týkají jak filozofie, tak i obecně kulturních otázek.