„Náš svět potřebuje vizi,“ řekl Františkovi jeden diplomat. „Tady je…,“ řekl papež a dal mu svou knížku Nebojme se snít – bratrské povzbuzení k převzetí odpovědnosti za naše sousedy, společnost i život na naší planetě.
Výklad Janova evangelia, ve kterém nechybí odbornost a přitom i pochopitelnost a živost, která zve nejen k četbě, ale i k přemýšlení a k žití rozjímaného slova.
Chceme-li porozumět náboženskému pluralismu z hlediska recentní katolické teologické reflexe, je třeba si ujasnit některé základní koncepty, s nimiž současná teologická hermeneutika pracuje. Patří mezi ně i pojem náboženství.
Monografie je dalším výstupem výzkumu týmu odborníků Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na téma vztahu náboženství a státu a navazuje na publikaci Monoteistická náboženství a stát.
Kniha obsahuje překlad velmi starých gnostických textů nalezených v Nag Hammadí a jejich přepracování nejstaršími katolickými otci Ireneem a Hipppolytem.
Misál pro děti ocení hlavně zvídaví školáci, kteří už umí číst a dávno vyrostli z obrázkových misálků. Mnohdy se totiž při mši hrozně nudí, protože moc nechápou, co se při ní děje a proč.
Spisovatelka, scénáristka a teoložka Jana Šrámková zve čtenáře ke dvacetidenní pouti starozákonní knihou Ester. Neocitáme se ovšem v dávné a nepřístupné minulosti, která dovede omámit svou těžkou vůní, ale vyčpí stejně rychle, jako se zavře kniha.
Často se zneklidňujeme a chceme všechno vyřešit sami, ačkoli by bylo účinnější zůstat pokojně před Božím pohledem a nechat jej jednat, s moudrostí a mocí nekonečně větší, než je ta naše.
Setkání s Ježíšem od kořenů proměňuje život člověka a uzdravuje jej v jeho smutku a depresích. Autor se postupně zabývá lidskými vztahy – se sebou, s druhými, s Bohem –, našimi nemocemi, nenávistí, ...
Výbor z korespondence českých jezuitů v zámořských misiích mezi léty 1657–1741do tzv. Západních Indií, představuje unikátní sbírku cestopisných, etnografických a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa.
II. vatikánský koncil zůstává nejdůležitější událostí života církve 20. století a v posledním půlstoletí zásadním způsobem nadále utváří život křesťanů žijících v církvi, i těch, kteří se s církví a jejím působením setkávají.
Vysoké hodnocení tělesnosti je jedním z nejnápadnějších rysů, které křesťanství vneslo do kultury a myšlení pozdní antiky. Víra v Boha, který se vtělil, měla přitom vliv také na představu o člověku.
Tato kniha přenáší sílu a moudrost
mnišské duchovní tradice do jednadvacátého století. Sestra Joan se
opírá o svatého Benedikta, který již
v šestém století usiloval o morální
integritu tváří v tvář pohanskému
Římu.
Výroky pouštních otců a epizody z jejich života se po staletí těší velké oblibě. Je až překvapivé, jak jsou nadčasové, jak mocně promlouvají k srdcím dnešních křesťanů. A skvělé komiksové ilustrace jejich sdělení kupodivu nezlehčují, spíše umocňují.
Kniha je prvním českým vydáním úspěšné publikace otce Špidlíka a představuje jedinečný vhled do ruské mystiky. Dává klíč k jejímu pochopení: předkládá to podstatné a zároveň uvádí její životodárný význam.
Kniha přináší nový náhled na vztah mezi katolickým křesťanstvím a magií. Autor ve své práci rozebírá magii očima antropologů, mnohdy dnes již opomíjených.
Klasické dílo sedmnáctého století se stalo „učebnicí“ mnoha světců (Terezie z Lisieux). Termín „milost přítomného okamžiku“ vyjadřuje moudré uspořádání stálého napětí mezi aktivitou a pasivitou v hledání Boží vůle.