Čtvrtá kniha tzv. Fredegarovy kronika a pokračování představuje cenný pramen k dějinám franské říše v 7.–8. století na sklonku vlády Merovejců a v době nástupu dynastie Karlovců. Najdeme v ní i ojedinělou zprávu o Slovanech a jejich vůdci Sámovi.
Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen.
Netradiční příběhy o pražských domovních znameních, zapomenutých řemeslech a každodenním životě starobylé Prahy. Zpodobení zvířat, věcí a symbolů na fasádách spoluvytvářelo jedinečný charakter místní historie.
Erbovní mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.
Třísvazková publikace je upraveným a rozšířeným vydáním elektronické publikace (Praha: Artefactum 2020), která zpřístupnila unikátní rekviziční dokumentaci zvonů ze sudetské župy (1940–1943) z fondů oddělení dokumentace Ústavu dějin umění.
Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť
má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve
stále intenzivnějších kulturních válkách?
Roudnická statuta byla sepsána pro první kanonii řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v českých zemích, kterou založil roku 1333 pražský biskup Jan IV. z Dražic v Roudnici nad Labem.
Snad žádný z evropských dynastických rodů se nemůže pochlubit kontinuitou tak nepřetržitou a plejádou panovníků tak významných jako rod habsburský. Zároveň však jako by Habsburky pronásledovala podivná nepřízeň osudu.
Význačný starověký indický kodex mravů a správného chování kastovní indické společnosti, který ji řídil po tisíciletí až do novověku - důležitá literární památka pro studium náboženství, historie a práva.
V bilingvinní podobě sanskrt - čeština.
Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska.
Názory a vzpomínky šestadvaceti členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) jsou v knize doplněny mnoha fotografiemi a dokumenty. Příloha: CD – Informace o Chartě 77 (Infoch) 1978-1992.
Čtyři významné panské moravské rody ovládaly ve středověku ze svých sídel podstatnou část oblasti vytyčené v 21. dílu Erbovní mapy, která nás tentokrát zavádí na moravskou stranu Českomoravské vrchoviny.
Knihu jsem napsala proto, abych všem milovníkům Šumavy a svým dětem a vnukům, ukázala, jak vypadala Šumava před a po válce a jak byla přetvořena, když se budovala Lipenská přehrada.
Šest autorů, známých i méně známých, všichni nefalšovaní milovníci Prahy, napsali pozoruhodnou knihu o Velké Praze. Pojali ji netradičně jako sérii 38 takzvaných drobnovhledů, tedy jakýchsi „nakouknutí“ za kulisy velkoměsta.
Publikace v německém jazyce nabízí soubor příspěvků, zaměřených na problematiku farních kostelů a jejich monumentální malířské výzdoby ve střední Evropě v období 16.–18. století.
