Nejprodávanější e-knihy - listopad 2023
dle období

Dokumentární dílo berlínského válečného dopisovatele.

Životopisné vyprávění začíná v roce 1969, kdy se autor a hlavní hrdina knihy v jedné osobě dostane nedobrovolně do osidel vojenské kontrarozvědky.

Životice: malá vesnice uprostřed Těšínského Slezska. Po Mnichovu zabrána Polskem, po 1. září 1939 se jako dobyté území stává součástí Říše.

Historie druhé světové války z pera profesora Vladimíra Nálevky.

Autor ve své práci zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin.

Dá-li se to takto říci, pak tato kniha, jejíž druhé vydání vám nabízíme, je pobouřenou autorskou vzpourou proti stavu, kdy se téma nacistických koncentračních táboru vytrácí z vědomí naší společnosti a je připomínáno vždy spíš jen jednostranně a nárazově.

Seweryna Szmaglewska prožila v Osvětimi tři roky a napsala o nich napínavé, zdrcující svědectví.

100 slavných i méně známých, ale důležitých výroků Václava Havla. Vět, které vstoupily do dějin a o kterých má smysl přemýšlet i dnes. Čítanka Havlových výroků s komentářem a výkladem, která Václava Havla přibližuje dnešním čtenářům…

Příběhy akce „Kámen“ 1948–1951 odkrývá doposud téměř neznámou nezákonnou činnost Státní bezpečností na přelomu 40. a 50. let 20. století.

Publikace se zabývá vztahy mezi Českou republikou a Evropskou unií.

V roce 1976 byla vydaná v Německu velmi osobně napsaná kniha vzpomínek Liny Heydrichové, kde si připomíná nejdůležitější milníky svého života a zároveň odhaluje, jaké to bylo být manželkou Reinharda Heydricha.

Historická práce sleduje dramatické období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku.

Kohnovi v lednu roku 1942 nastoupili do transportu na plzeňském nádraží a už se nevrátili. Do jejich bytu se nastěhovali jiní nájemníci, jejich věci se postupně poztrácely.

Totalitní režimy generují lidské krysy, ale pomáhají také vyrůst hrdinům! Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo.

Příběh Jaroslava Švarce, jednoho ze sedmi statečných parašutistů, který padl 18. června 1942 v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

Kniha s posledními slovy Rudolfa Slánského před popravou v názvu detailně a poutavě pojednává o politických motivech a způsobech přípravy politických procesů v padesátých letech, zejména s tzv. „protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským“.

Obraz veksláka patří neodmyslitelně k pozdnímu období socialistického Československa. Stal se námětem řady knih a filmů. Kniha historika Adama Havlíka fenomén veksláctví, černého trhu a vztahu mezi oficiální a šedou ekonomikou sleduje v širokých souvislostech a ukazuje tak dosud málo známou tvář období pozdního „reálného socialismu“.

„Před večerem mám ghetto opustit dírou v plotě, pak si stáhnout pásku s Davidovou hvězdou a jít na vlakové nádraží. Při loučení mi Sonia nařizuje jít rychle, neohlížet se, ale já se otáčím a hned pochopím, před čím mě chtěla ochránit. Můj poslední obraz ghetta je budova ozdobená třinácti mrtvolami – toho dne pověsili celý Judenrat.“

Generální tajemník Komunistické strany Československa, strůjce a zároveň jedna z nejproslulejších obětí represivního režimu KSČ. Politické osudy Rudolfa Slánského jsou nesmírně bohaté, kolem některých událostí však až dosud panovaly nejasnosti.

Herbert Cukurs, známý jako Řezník z Rigy, zavraždil asi třicet tisíc lotyšských Židů. Dokázal se vyhnout norimberským procesům a po skončení války uprchl do Jižní Ameriky.