Pastýřská koruna je poslední knihou Terryho Pratchetta. Napsal ji během posledního roku svého života, ještě předtím, než začátkem roku 2015 podlehl neodbytné a atypické formě Alzheimerovy choroby.
Uvedením Posledních svědků završuje nakladatel vydání pěti svazků nositelky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové, které autorka považuje za své kompletní knižní dílo.
Pravomil Raichl se na začátku 2. světové války, při pokusu o překročení hranice Sovětského svazu, dostal do Gulagu, pak jako československý voják bojoval a došel z Buzuluku až do Československa.
Během druhé světové války bojoval v řadách Rudé armády přibližně milión žen, jejichž role a zkušenosti zůstaly prakticky neznámé. A právě o nich vypovídá knižní prvotinou pozdější laureátky Nobelovy ceny Válka nemá ženskou tvář.
Skutečnými hrdiny románu jsou, tak jako v předchozí knize Rytíři z Vřesova, příslušníci dvou zemanských rodů: Beneš a Čeněk z Vřesova, Lothar Katzinger z Olšové a jeho starší bratr Wolfram.
V posledním díle románové trilogie nejúspěšnějšího současného islandského autora Jóna Kalmana Stefánssona, jejíž první dva díly tvoří tituly Ráj a peklo a Smutek andělů, se i nadále setkáváme s postavami rybářské obce přelomu století.
Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu těžce zraněného muže. Umírající stihne ještě povědět, že se chystá jakési spiknutí, jenže zemře dřív, než stačí povědět víc.
Třetí díl tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc Chaima Cigana, za nímž se skrývá prozaik a dramatik Karol Sidon, je široce rozehraným příběhem, jehož hrdinové se pokoušejí pochopit důsledky experimentu, který byl na počátku pohybu v čase...
Mike a Bessy, hlavní hrdinové této knihy, přežili
katastrofu nevídaných rozměrů jen díky náhodě v krytu
ve Skalistých horách. Po dvou relativně klidných měsících
se rozhodnou svůj úkryt opustit a vydávají se hledat
další přeživší.
Jedinečná vzpomínková kniha napsaná dcerou Jana Zábrany k třicátému výročí jeho úmrtí. Plnohodnotná umělecká próza, která přesným a břitkým jazykem podává pravdivý obraz české společnosti v poválečném půlstoletí na pozadí tzv. rodinné historie.
Knihu otevírá nejznámější a médii nejsledovanější kauza – příběh tzv. spartakiádního vraha Straky. Co asi prožívá oběť, trýzněná a vražděná mladistvým deviantem? Co přiměje člověka k tomu, aby vraždil? Jak se chová před tím, při tom, po tom?