V polorozpadlém domě na okraji města se uprostřed tuhé zimy najde tělo bezdomovce v pokročilém stadiu rozkladu. Místo činu vypadá jako z hororu a poručík Eda Braun se nedokáže ubránit pocitu, že podobnou scénu už viděl. Je to jako déja vu.
Všichni jsme v nějakém smyslu a nějakým způsobem závislí. Když dokážeme rozpoznat svou závislost, přijmout svou slabost a odevzdat se Síle, která je větší než my, začneme přinášet uzdravení sobě i světu.
Komiksový román podle skutečných událostí, který jde ve stopách legendárního Mause.
Fotograf Francisco Boix uprchne z frankistického Španělska do Francie, za války je však zajat Němci a skončí v koncentračním táboře Mauthausen.
Ve svém bytě v Reykjavíku je nalezena zavražděná žena. Na stole leží papírek s telefonním číslem komisaře Konráda. Žena mu prý krátce před smrtí volala a prosila ho, aby se podíval po jejím dítěti, které dala před desítkami let k adopci.
Paměť s námi hraje svoje hry – a má v nich vždycky navrch. Nabízí se otázka: nežijeme vlastně jiné životy, protože si minulost pamatujeme špatně? Stalo se to přece jinak – ale to už nevíme, přeznačila to paměť i všechno, co následovalo.
Hlavním poselstvím této útlé knihy je návod, jak vykročit na cestu k plnohodnotnému životu. Člověk by neměl snít o tom, co bude dělat v důchodu, až bude mít čas všechno si užít. Život se nemá odkládat, ale žít.
Knihu Kde zrovna jsem můžeme číst jako román, ale i jako pásmo volně navazujících, převážně lyrických povídek spojených hlasem jejich vypravěčky a protagonistky, singl ženy středního věku, pro kterou je samota životní volbou.
Setkání s druidem Kengetorígem bylo jedno z nejzajímavějších, nejnapínavějších, nejpodivnějších a, to si Bára musela přiznat, i nejnebezpečnějších, jaké kdy na svých výpravách do minulosti zažila.
