Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2023
poezie

Antologie básní Jana Skácela s ilustracemi Pavla Sukdoláka. Nové grafické zpracování obsáhlé antologie, kterou ze Skácelova dnes již klasického díla sestavil literární kritik a historik Jiří Opelík.

Nové, textově nejspolehlivější vydání. Básnické a okrajově též prozaické dílo Egona Bondyho z první poloviny padesátých let představuje jedno z logických vyústění a pokračování literatury druhé generace českých surrealistů.

Významný český historik, básník a spisovatel Karel Jaromír Erben zasvětil velkou část života studiu a porovnávání folklórních materiálů posbíraných na českém a moravském venkově.

Louise Glücková získala v roce 2020 Nobelovu cenu za literaturu mj. za „nezaměnitelný básnický hlas, který s prostou krásou zobecňuje individuální existenci“ – a tohle zdůvodnění poroty výtečně vystihuje i její novou básnickou sbírku...

Knížku půvabných veršů pro malé děti napsal básník, esejista a kulturní organizátor Ivan M. Jirous v osmdesátých letech během těžkého žaláře ve Valdicích, do něhož byl odsouzen z politických důvodů.

Biografie osmi básníků krišnovské sekty vallabhovců a jejich mystické a erotické básně o Krišnovi.

Kniha Sto básní představuje zlatou éru japonské poezie, jak ji v době Heian pěstovala aristokracie u císařského dvora v Kjótu.

Výbor z tvorby Františka Hrubína pokrývá celou jeho básnickou práci, s důrazem spíše na méně vydávané sbírky a překlady. Vedle básní zde rovněž najdeme ukázky z dosud nepublikované korespondence s Františkem Halasem, Vladimírem Holanem, Kamilem Lhotákem.

Sbírka Růže nikoho Paula Celana (1920–1970) vznikla roku 1963 jako jedna z jeho nejdůležitějších. Její dvojjazyčné vydání umožní jak čtenářům, tak literárním badatelům přiblížit se dílu co nejtěsněji.

Tři básnické sbírky psané od přelomu let 1953/1954 a poprvé vydané v šedesátých letech – Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (původně Lynč, 1968).