Od uznávaného historika a autora bestsellerů Paula Johnsona – „velmi čtivý a zábavný životopis“ (The Washington Post) jedné z nejvýznamnějších osobností v moderní evropské historii: Napoleona Bonaparta.
Letecká doprava je dnes běžnou součástí života. Starší cestující si již často neuvědomí - a mladší to už ani vědět nemohou - jakými změnami prošla za posledního půl století.
18. září roku 1934 přivedl vůdce Svazu pro Němectvo v zahraničí (VDA) Hans Steinacher k Rudolfu Hessovi, zástupci vůdce všech Němců pro věci politické, zajímavou návštěvu. Byl jí novopečený vůdce Sudetendeutsche Heimatfront, Konrad Henlein.
Autor Martin Nekola je historik, který se mnoho let věnuje výzkumu krajanských komunit v zahraničí. Ve své poslední knize se zaměřuje na málo probádané, ale fascinující téma Čechů na Novém Zélandu.
Poslední ghetto je srozumitelným, poutavým i bolestným čtením o tom, jak vypadal život vězňů v Terezíně. Každodennost, kterou Hájková čtenáři předkládá, nemá podobu sentimentalizující fotografické momentky.
Kůň kráčí po boku člověka už od nepaměti. Neobešlo se bez něj zemědělství, propojoval města i země, rozhodoval války. Pak se však kentaurský pakt rozpadl a za pouhé století kůň vymizel z historie, jejíž byl po celá tisíciletí součástí.
Kniha se sto ilustracemi určená i dětem od 12 let mj. prozradí, kdo byli drátníci, dráteníci a pekáčové báby, kdo prodával rovnače uší a jak pracovali břichomluvci.
Derek Sayer ve své monumentální knize Praha, hlavní město dvacátého století skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin.
Výraz biblické mince působí na první pohled jako označení jasně definovaného souboru nominálů z časově přesně omezeného úseku a platící na jednom území.
Všichni zažili nespravedlnost, žádný z nich ale nezvolil cestu odplaty. Dvě desetiletí trvalo sedlákovi z Řeporyj, než odhalil vraha faráře na Krteni spolu s podivnými okolnostmi, kterým farář čelil za minulého režimu.
Kniha Rady synovi (Liber manualis ad filium), jejíž autorkou je francká šlechtična Dhuoda, vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů.
Politicky motivovaná trestněprávní perzekuce na konci čtyřicátých let a v letech padesátých 20. století v Československu i dalších zemích sovětského bloku se po jeho zhroucení stala předmětem širokého zájmu historiků i publicistů.
Toto významné umělecké dílo Alexandra Solženicyna nyní vychází již ve čtvrtém, doplněném vydání, které obsahuje v minulém vydání chybějící jmenný rejstřík.
