Nové vydání prvního románu Emila Hakla, který se odehrává v polovině 90. let minulého století. Text vychází ve značně přepracované, doplněné a zhutněné podobě, autor se z něj pokusil "vyházet zbytečnou veteš".
Karolína se vydává na dobrodružnou cestu do Jižní Ameriky, aniž by tušila, co přesně ji čeká. Její přítel Lukáš se nevrátil z dovolené a pátrání po jeho stopách hlavní hrdinku zavede až do brazilského
deštného pralesa.
Objev starobylé hrobky markomanské královny Fritigil odstartoval v městysi Čertův Důl vlnu záhadných událostí. Lidé, kteří se na jejím nalezení podíleli, umírají opravdu podivným způsobem.
Třetí próza Emila Hakla líčí setkání dvaačtyřicetiletého Jana Beneše s otcem. Zaznamenává jejich vzájemný rozhovor, který se odehrává během jednoho odpoledne a večera. Kniha obdržela cenu Magnesia Litera v kategorii próza.
Román dvaadvacetileté studentky Petry Hůlové se stal po svém prvním vydání v roce 2002 (získal cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků.
Nová, ryze autorská verze pověsti o Libuši si z klasických předloh vybírá motivy, jež slouží moderně vyprávěnému příběhu. Urban látku neironizuje, přesto ji zbavuje vlasteneckého patosu a modeluje z ní portrét silné, cílevědomé ženy.
Román Miloše Urbana je nebezpečným pátráním po tajemství univerzální věty. Existuje vůbec? Nebo je to chiméra? A proč někdo neváhá prolít krev, jen aby zůstala utajena?